Jak jste si asi všimli, máme doma dva chlupaté miláčky. Ačkoli se to může někomu zdát možná zvláštní, možná trochu nepatřičné, máme je jako děti. Tím nechci říct, že je vozíme v kočárku, kupujeme jim dudlíky a podobně, ale přistupujeme k nim jako k sobě rovným a milujeme je stejně, jako bychom milovali děti. Když jsme u té lásky, říká se, že láska prochází žaludkem. A proto jsem se rozhodla, že našim chlupáčkům nebudeme dávat kupované pamlsky (případně jen občas a spíše sušené maso), ale že jim budu vyrábět domácí sušenky, piškoty, keksy, cookies atd. Na tenhle nápad mě přivedla moje báječná kamarádka, která sama svým dvěma fenkám peče domácí játrové sušenky a holčičky se po nich můžou doslova utlouci a navíc jsou i díky tomu obě dvě zdravé. Pamlsky jsou bez chemie, se spoustou ovoce, zeleniny, bylinek a vyráběné z bezlepkových surovin, takže pes nemá problém s jejich následným strávením, zažívání se mu tak krásně upraví a netrpí alergiemi. Navíc máte kontrolu, co pes dostává do těla. 

Samozřejmě, že psovi nemůžete dát veškerou zeleninu či ovoce, co máte doma. Musíte pečlivě vybírat, co váš pes stráví, jestli na něco nemá alergii a podobně. Připravila jsem takový malý výčet potravin, které pejsek může a nebo jsou dokonce doporučované. Většinu z nich můžete použít do domácích pamlsků, ale můžete podávat i syrovou zeleninu či ovoce, pokud pejsek stráví vlákninu ze syrové stravy. 

Proč jsme se rozhodli péct klukům psí pamlsky a dávat jim i vařené zdravější jídlo? Je to jednoduché. Naši kluci se narodili v roce 2011 a 2012, tudíž už se pomalu řadí mezi seniory, ač jsou v našich očích pořád štěňata (možná i díky své povaze a svým nádherným ksichtíkům) a chceme jim nějak prospět a možná jim život i o pár let prodloužit, pokud to bude možné. Charlík má odmalička citlivé zažívání, trpěl dost na záněty a také se v poslední době léčí se srdíčkem. Benjík měl neustále výtok z očí, spíše zánětlivého typu a jelikož jsme si ho pořizovali jako opravdu malinkatého, měli jsme pocit, že ho musíme „pořádně vykrmit“, tudíž dost přibral. Kvalita srsti u obou nebyla nic moc, záněty byly také dost časté a Charlík často buď zvracel nebo měl zažívací potíže. Říkali jsme si, čím to může být, vždyť dostávají granule a v nich mají všechno, co potřebují. Postupem času jsme se vypracovali k tomu, že jsme kupovali – dle našeho pohledu a recenzí jiných uživatelů- kvalitní granule. Zažívání se trochu zlepšilo, ale pořád to nebylo ono. Charlík měl vždycky s novými granulemi dost problém. Trvalo dost dlouho, než si na ně zvykl (na některé kupodivu rychle, ale rychle ho to omrzelo) a když si zvykl, chemické látky, které mají zvýšit atraktivitu granulí, vyprchaly a tudíž už mu granule nevoněly a nechtěl je žrát, i když byly podle složení zřejmě v pořádku (na prvním místě maso, pak obiloviny – nejlépe bezlepkové). Samozřejmě je jasné, že průmyslově vyráběné granule obsahují i konzervační látky, aby v pytli vydržely co nejdéle, tudíž pes dostává do těla další chemii. Konzervační chemické látky narušují přirozené procesy v psím těle a ničí živé a prospěšné bakterie ve střevech. A pes, který má zdravé střevo, je zdravý a spokojený pes. A když je zdravý, má silnou imunitu a nebývá tak často nachlazený a náchylný k infekcím. 

Většina průmyslově vyráběných granulí obsahuje vysoké procento soli (mám to vyzkoušené na sobě… občas krmím kluky z dlaně nebo jim granulky házím v rámci hry, ale díky tomu, že obsahují mnoho soli a já trpím atopickým ekzémem, svědí a pálí mě dlaně). Sůl zadržuje v těle vodu a poškozuje ledviny. Z překrmování psa nekvalitními granulemi mohou nastat vážné zdravotní komplikace. Poškozují ledviny, játra, dochází k velmi závažnému kožnímu onemocnění a pes může dostat i rakovinu (ta vzniká mimo jiné z překyselení organismu).  Rakovina může být jednak záležitost genetiky (špatné křížení, především za účelem výdělku – množírny!!), ve většině případů za ni může nevhodná a jednostranná strava. Pes je sice od přírody šelma masožravá, ale potřebuje pestrou stravu, s dostatkem vlákniny, bílkovin, tuků a vitamínů.  Na trhu už jsou k dostání granule lisované zastudena, které si uchovávají veškeré živiny a prospěšné bakterie pro zdraví psa. Navíc neobsahují žádné chemické látky, jako stabilizátory, zvýrazňovače chuti, sůl atd. 

Vhodná je i syrová strava, tzv. BARF a nebo vařená domácí strava s dostatkem vápníku a živin, které pes potřebuje. Kvalita stravy se odráží i na správném vyprazdňování. Není pravda, že psí výkal má být vždy tvrdý. To spíše značí, že pes trpí zácpou. Psí bobek, pokud je pes dobře živený, by měl mít pravidelný tvar a měl by být mokrý. Pokud sní pes více vnitřností, je bobek méně tvarovaný, ale v podstatě to nevadí – jen by se nemělo vnitřnostmi krmit moc často, psi mohou trpět průjmy a jinými vážnými obtížemi (existují dva druhy průjmu při střevních potížích psa … průjem z tlustého střeva – pes má častější nutkání na stolici a stolice je malé množství s příměsí čerstvé, jasně červené krve a hlenu. Naopak průjem z tenkého střeva je vodnatý a objemný, může obsahovat i natrávenou krev, která má až černou barvu). 

První signál, že pes má špatné zažívání, je ten, že pes žere trávu. Snaží se vyzvrátit obsah žaludku a ulevit od potíží. Dalším signálem, že pes má po jídle nadýmání či zažívací potíže je zrychlené dýchání a nebo může být pes apatický a mít silný průjem, trvající v horším případě i dva dny, v tom případě to vyřeší jen veterinář. Pokud máte doma psa, který hltá jídlo, doporučuje se rozdělit mu denní dávku na dvě porce, aby se nepřežral a nedošlo k torzi žaludku. Je to velmi nebezpečné, pes může zemřít. Pes se může odnaučit hltat jídlo pomocí protihltací misky, která se dá sehnat v každém zverimexu či chovatelských potřebách. Krmná dávka se podává psům odpoledne nebo večer, když je pes více v klidu, aby právě nedošlo k torzi žaludku. Domácí pamlsky můžeme psovi dávat po celý den, ale musíme dávat pozor na množství. Pokud psa krmíme granulemi, barfem či mu vaříme domácí stravu, je dobré pamlsky vážit a odečítat z krmné denní dávky. Zpravidla se uvádí, že např. pokud pes váží 30 kg, dostává krmnou dávku 300 g granulí či jiné stravy denně. Pamlsky byl měl dostávat zhruba v poměru 1 g pamlsku na 1 kg váhy psa a toto množství odečíst od krmné denní dávky. Takže když např. pes váží 30 kg a chceme mu dát mimo běžnou krmnou dávku ještě domácí pamlsky, dostane 30 g pamlsků na den a krmné dávky 270 g. Vlhkých pamlsků můžeme dát trochu více, obsahují vodu. Domácí pamlsky mohou sloužit též jako denní dávka krmiva, pokud je dobře zvážíme a také obsahují všechny živiny, které pes na den potřebuje. Je důležité dodržovat množství surovin použitých buď do pamlsků nebo do domácí vařené stravy či barfu. Zpravidla se uvádí, že pes by měl dostat na den 1/3 obilovin či bezlepkových surovin (jáhly, pohanka, rýže…) a 2/3 by mělo tvořit maso, zelenina a třeba semínka.  

Na co si dát při přípravě domácí stravy pro psa pozor? Hlavně na dodržení vyváženosti vápníku a fosforu. Při nedostatku vápníku se psovi odvápňují kosti, jelikož si tělo bere z kostí potřebný vápník. Pes pak může mít ploché tlapky, prošlapy či dokonce deformace kostí (především, pokud se stále krmí masem a kostmi ve velké míře). Na druhou stranu přebytek vápníku také není dobrý, ničí se chrupavky a klouby. Pro vyváženost vápníku a fosforu ve stravě se doporučují dávat jako masová část hovězí dršťky (neprané). 

Pro vyváženost je pak dobré stravu doplnit o zeleninu a ovoce v poměru 80:20. Pokud budeme dávat zeleninu, měla by až 50 % z celkové dávky zeleniny tvořit listová zelenina. Zeleninu a ovoce dáváme pokud možno v syrovém stavu. Nastrouháme na jemno a pes to tak lépe stráví a pokud na zeleninu není zvyklý, tím spíš ji nebude z misky vyhazovat. Pokud pes syrovou zeleninu špatně tráví (poznáme tak, že má třeba kousky syrové mrkve nenatrávené v hovínku), je lepší zeleninu vařit (až na listovou). Luštěniny, obiloviny a brambory či batáty vaříme v každém případě. 

Při vaření dochází ke ztrátám především vitamínů B komplexu a vitamínu C. Část vitaminů se rozkládá varem s vodou a část přechází do vývaru. Proto by vývar měl být vždy součástí krmné dávky. Ztráty vitamínů jsou závislé na době vaření i na druhu masa. Při vaření kuřecího masa bývají ztráty vitamínů vyšší než u masa hovězího či vepřového. Maso pro psy by se obecně nemělo vařit déle než 20 minut. Vařením se ztrácí také aminokyselina taurin, který je důležité doplňovat především u koček. Vařená strava neobsahuje kosti, proto je nezbytné doplnit zdroj vápníku a raději i fosforu. Maso, vnitřnosti i rostlinné přílohy jsou převážně bohaté na fosfor, zatímco vápníku je v nich obsaženo velmi málo. Vzhledem k tomu, že kosti jsou zdrojem vápníku i fosforu, je vhodnější doplnit oba prvky v širším poměru ve prospěch vápníku, ideálně asi 3:1. Pokud se doplňuje samotný vápník, mělo by se pro dospělého psa přidat cca 0,8 až 1 g vápníku na 0,5 kg krmné dávky. V určitých intervalech (asi 1–2krát týdně) je vhodné doplnit také chybějící vitamíny a stopové prvky kombinovaným minerálně-vitamínovým doplňkem. Jako přírodní zdroj stopových prvků lze použít i sušené mořské řasy, zde je však nutné brát v úvahu možné předávkování jódem, který je obsažený v mořských řasách ve velkém množství. Velmi dobrým zdrojem vitamínů skupiny B jsou například sušené pivovarské kvasnice. Dalším vhodným doplňkem je rybí olej, který poskytuje zdroj chybějících ω3-mastných kyselin. Některé rybí oleje ale obsahují současně i velké množství vitamínu D, který může být v nadbytku toxický. U psů velkých plemen v období růstu a u březích a kojících fen lze doporučit také přídavek vitamínu C, i když si ho jinak psi dokáží syntetizovat sami.

Zdroj: www.radaveterinare.cz

Pes je od přírody masožravá šelma, ale díky domestikaci je jeho trávicí systém uzpůsoben i k přijímání rostlinné stravy. Proto do správné vařené domácí stravy přidáváme kromě masa i zeleninu a pokud pes netrpí nadváhou, také menší část obilovin (bezlepkových). 

Domácí pamlsky a vařenou stravu z bezlepkových surovin a se spoustou zeleniny a semínek jsem zavedla zhruba před dvěma měsíci (konec srpna 2018) a od té doby na našich psích miláčcích pozoruji velké zlepšení. Nejenom, že Charlík nemá problémy se zažíváním, jako dřív, ale oba dva zhubli, zlepšila se jim srst (je lesklejší, hustší a už tolik nelínají), Benjíkovi se hodně zlepšily oči (zmizel výtok a už ho oči nesvědí a nejsou zarudlé). Netvrdím, že by se mělo přejít z granulí na domácí vaření, pokud jsou granule opravdu kvalitní, bez chemie a soli a lisované zastudena (tím se neničí vitamíny a tělu prospěšné bakterie). Spíš domácími pamlsky a vařenou stravou obohatíte jídelníček psů a prospějete tak i jejich zažívání a celkovému zdraví a vím z vlastní zkušenosti, že ten pocit štěstí a radosti v jejich očích za to stojí 🙂 Pes Vám totiž tu lásku a péči, kterou mu věnujete, stonásobně vrátí svou oddaností, věrností a láskou.  

   

Zde je výčet zdravých potravin: 

Ovoce

Jablko – obsahuje antioxidanty, flavonoidy, je bohaté na vlákninu a vitamíny, taktéž minerální látky (vhodné na posílení imunity). Jablíčko můžete dát pejskovi klidně i 3x týdně syrové. Jablko vyrovnává kyselost žaludku a zmírňuje průjem a zažívací potíže. 

Hruška – je hlavně příjemně sladká, takže pejskovi bude chutnat a navíc mu poslouží jako dobrá hračka, jelikož je tvrdá, bude mu trvat delší dobu než jí sní a zabaví se tím na hodně dlouho, má vysoký obsah vitamínu P (rutin) a také draslíku, prospívá srdci a chrání cévy, šťáva z hrušky sráží teplotu 

Brusinky – obsahují hodně vitamínu C, antioxidanty, psovi poslouží jako prevence proti infekci močových cest a proti bakteriální infekci a plísním, které napadají močové ústrojí. 

Samozřejmě z ovoce můžete dát vše, co máte na zahrádce – jahody, maliny, borůvky, ostružiny. Můžete dát i banány (s těmi ale opatrně, obsahují moc cukru). Jahody jsou výborné na ledviny, močový měchýř a revmatismus, borůvky zase na průjem záněty dutiny ústní a hrtanu, na žaludeční křeče, záněty močového měchýře a na ostrý zrak. 

Banán je sytý, čehož lze využít např. při různých dietách, u starých psů i štěňat; vláknina rozhýbe zažívání, obsah tryptofanu pomůže zklidnit nervy. Nezanedbatelný je také obsah vitaminů A, B-komlexu, C, E i K. Z minerálů draslík, vápník, hořčík, zinek a fosfor, selen či měď. Díky nízkému obsahu sodíku je banán vhodný pro kardiaky. Je dobrý i na paměť, svaly a klouby. Výhodou je jeho chuť a také to, že psi na něj většinou nemají alergii.  

Dále jsou vhodné i meruňky, broskve, švestky (dát vždy jen kousek, ne celý kus, po některých peckovinách mohou mít psi průjem, pokud dostanou větší množství (to platí i u citrusů, prostě dát vždy jen kousíček na ochutnání)…

Pomeranče – výborný zdroj vitaminu C, B, kyseliny listové, hořčíku a pektinu.  Vítán je také vysoký obsah vlákniny i antioxidační účinky. I když je pomeranč vhodným pamlskem (na rozdíl třeba od kyselého citronu), dávejte psovi jen malé množství kvůli vysokému podílu cukru. 

Grapefruit – vhodný pro psa diabetika či psa s nádorem. Grep má vysoký podíl vitamínu C, dále A, B komplexu, E a K; kyselinycitrónové, obsahuje velké množství přírodních cukrů, esenciálních olejů, vápníku, dále obsahuje kyselinu listovou, fosfor, draslík, flavonoidy a glucarates. Obzvláště v červených plodech najdeme spoustu lykopenu, který je velmi účinným antioxidantem. Opět zde platí dávkovat s rozumem. 

Mandarinky obsahují vitaminy C, B1, B2 a B3; kyselinu listovou a beta-karoten, draslík, hořčík a pektin. Fungují dobře proti kašli, působí pozitivně na nervovou soustavu a na dobrou funkci střev. 

Ananas – obsahuje vitamin A, B1, B2, B3 i C, z minerálů vápník, železo, fosfor a draslík. Obecně je hojně využíván pro hubnutí i u psů, zbavuje tělo přebytečné vody, prospívá střevům, slinivce i přechlazení na procházce při plném slunci. Používá se šťáva nebo rovnou kousky dužiny. Ananas by se neměl mrazit, ztrácí chuť a kvalitu, i když v takových psích sušenkách to strávníkům bude asi jedno 😀 Opět pozor na cukr, dávkovat opatrně. 

Kiwi – působí pozitivně při chřipkovém onemocnění, rovná hladinu hormonů, snižuje stres při zranění například po procházce.

Mango – vysoký bsah vitaminů skupiny B, A či E. Dále obsahuje beta-karoten, hořčík, měď mangan, zinek a spoustu draslíku. Dobrý na nervy, štítnou žlázu, ale také může podpořit pigmentaci. Také zrak je po mangu lepší a díky vláknině je dobré na střeva. Ovšem pozor! Pejskům dávat pouze dobře zralé mango, jinak může dojít k alergické reakci díky obsažené kyselině, kterou mimochodem obsahují i kešu ořechy (ty by se psům dávat vůbec neměly). Kyselina, obsažená v mangu působí sice protinádorově, ale ta alergická reakce může být pro psa fatální nebo v lepším případě velmi nepříjemná. Oteče mu tlama, začne se hodně svědit, naskáčou mu vředy a hodně špatně se mu dýchá. Takže mango dávat opravdu jen občas, malé množství a zralé nejvíce, jak to jen jde. 

Rozhodně se vyhněte hroznovému vínu a rozinkám, jsou pro psa vysoce toxické!!! 

Komu rostou na zahrádce dnes již skoro zapomenuté ovocné poklady našich babiček kdoule, mišpule či oskeruše, může tyto plody také přidávat pejskovi jako chutný pamlsek…

Mišpule – Funguje jako diuretikum a snižuje hladinu cukru v krvi. Pomáhá rovněž při žloutence. Mišpule má protivirový účinek, takže působí dobře jako prevence proti psímu nachlazení a rýmě.  

Kdoule –  výborná na trávení. Je skvělá např. po úporných průjmech. Ale zřejmě pejskovi moc chutnat nebude, je neskutečně kyselá až trpká.

Oskeruše – lze konzumovat zasyrova či jako kompot nebo sušené (chutnají trochu po skořici) a také ve formě šťáv. Jsou bohaté na vitamin B2, A a C, taniny, pektin a minerální látky. Podobně jako mišpule je dobré, pokud jsou plody po sklizni odleželé, případně přeběhlé mrazíkem. Svědčí střevu, sráží horečku, uvítá je každá céva a jsou celkem účinným antioxidantem. V lidovém léčitelství se využívala smíchaná s bylinkami a medem při nachlazení. S medem samozřejmě velmi opatrně kvůli obsahu cukru. 

Zelenina

Špenát (listový) – obsahuje vysoký podíl železa a vápníku (výborný na kosti a zuby)

Česnek – v malém množství neškodí, naopak je antibakteriální, snižuje krevní cukr, je dobrý na klouby a snižuje cholesterol 

Ředkvičky, keblubny, brokolice – větší množství raději tepelně upravit, v menším množství se mohou dát i syrové 

Meloun či ananasový meloun – vitamíny, betakaroten (výborný na prevenci či léčbu šedého zákalu) 

Mrkev – vitamín A (výborný na oči), čistí a leští psí zoubky, navíc je sladká a pejsci ji rádi mlsají syrovou i jako pamlsek

Sladké brambory (batáty) – aminokyseliny a vitamín C  – dobré na svalstvo 

Dýně – Dýně je obecně dobře přijímaná, psům většinou chutná. Doporučuje se podávat vařená nebo dušená, ve formě pyré. Lze ji pořídit i v konzervách, často bývá přídavkem v holistické psí stravě. Dýně obsahuje nenasycené tuky, má málo sodíku a cholesterolu. Je i zdrojem vitamínu E, hořčíku a vlákniny. Někteří veterináři ji doporučují pro psy trpící nadváhou – pokud váš miláček potřebuje zhubnout, nahraďte třetinu krmné dávky dýňovým pyré. Psi velmi často trpí na průjmy a zácpy – víte, že dýně může pomoci vyřešit oboje? Průjem je spíše než choroba příznakem toho, že se zažíváním vašeho psa není něco v pořádku. Může znamenat, že váš pes sežral něco, co neměl, nebo že má alergii na něco v potravě, bakteriální nebo virové onemocnění anebo je začervený. Průjem může být i reakcí na změnu stravy. Pokud se nejedná o příznak nějaké vážnější choroby, lze průjem vyřešit jednoduše – pomocí dýně. Dýně je velmi bohatá na vlákninu a už dvě lžíce dýňového pyré mohou zlepšit zažívání. Dýně rovněž umí vstřebat přebytečnou vodu ve střevech, takže je psí stolice pevnější. A jak je to se zácpou? Dýně umí změkčit psí stolici a vyléčit podrážděný žaludek.

Rajče – Rajče je vynikajícím přírodním zdrojem zdraví prospěšných vitamínů A, C a K, stejně, jako vysoce kvalitní vlákniny. Obsahuje také velké množství minerálů a dalších stopových živin, včetně molybdenu, draslíku, chrómu a manganu. Účinné látky obsažené v rajčatech se zesílí spíše při tepelné úpravě. 

Červená řepa – Červená řepa sice obsahuje méně beta karotenu než mrkev, je ale pro psy svým složením velmi hodnotnou zeleninou. Má nejvyšší obsah železa a mědi ze všech známých druhů zelenin, a poměrně velké množství zinku, jódu, manganu a dalších stopových prvků. 

Červená řepa zlepšuje vstřebávání vápníku a hořčíku, podporuje vylučování vody a kyselin z těla. Zbavuje střeva jedovatých látek, upravuje střevní mikroflóru, podporuje růst laktobacilů a působí proti zácpě. Při podávání červené řepy může dojít k červenému zbarvení moči vlivem v ní obsaženého barviva.

Psům může být červená řepa podávána jak syrová tak vařená (ideální je obojí), jelikož vařením své pozitivní vlastnosti prakticky neztrácí. Vařením je její vláknina lépe stravitelná. Nedotčeny zůstávají při vaření i její antioxidační schopnosti. Obsah vitaminů se vařením snižuje zhruba na polovinu.

Červená řepa pomáhá zastavit růst nádorového onemocnění , takže pomáhá i pejskům, kteří trpí rakovinou!

Naši miláčci mají rádi i červenou papriku. S tou opatrně, je těžší na zažívání, ale vyhýbat se jí nemusíte. Vůbec nevadí, když jí do psích pamlsků přidáte nebo ji pejskům nakrájíte jen tak syrovou. 

POZOR na avokádo!!! Vysoce toxické! 

Křen – vysoký podíl vitaminu C, antiseptické a antibakteriální účinky, podporuje chuť k jídlu

Brokolice – snižuje riziko rakoviny, výborný zdroj vlákniny na trávení 

Pastinák – vysoký podíl vitamínu a minerálů, především draslíku, vysoký podíl vlákniny (více než mrkev), antioxidant, močopudný 

Růžičková kapusta – obsahuje především vitamín B1, tím pádem zlepšuje výkonnost a odolnost organismu, detoxikuje a posiluje imunitu

Petržel – podávat vařenou – čistí krev, snižuje krevní tlak a zmírňuje záněty očí 

Tuřín – vysoký podíl vitamínu C hlavně v zimních měsících, antioxidant, výborný na čištění střev 

Zelí – především kysané – má vysoký podíl vitamínu C (pro psa lepší než citron), proto je výborné především při nachlazení, kdy psům musíme dodat vyšší dávku vitamínu C

Psí organismus si sám neumí vytvořit kyselinu listovou (v omezeném množství ji pouze produkují střeva). Proto je velmi důležité každý den do krmné dávky dodávat zeleninu, která kyselinu listovou obsahuje. Psům přidáváme do krmné dávky či pamlsků špenát, červenou řepu, brokolici, růžičkovou kapustu, čínské zelí, polníčk, různé druhy zelených salátů, rukolu, řeřichu, chřest, hrách, červené fazole (pozor na nadýmání). Kyselina listová je vitamín ze skupiny B, rozpustný ve vodě. Je důležitá pro tvorbu červených krvinek a protilátek v těle. Chrání před vrozenými defekty těla, jako jsou rozštěpy páteře atd. Proto se kyselina listová zařazuje do jídelníčku fenám vhodným ke krytí. Nedostatek kyseliny listové může způsobit chudokrevnost nebo poruchy nervové soustavy. Je citlivá na poškození teplem, varem se ničí až 95% obsahu v dané potravině, proto se nejčastěji zelenina přidává syrová (zejména listy salátu) a nebo se kyselina listová může podávat jako potravinový doplněk z lékárny. Optimální dávka je 0,5-1,5 mg na 10 kg hmotnosti psa denně. U fen je vhodné ji podávat 2-3 měsíce před plánovaným krytím do konce 4. měsíce březosti. Při vysokých dávkách kyseliny listové může být potlačen nedostatek jiných vitamínů skupiny B (hlavně B12), tím pádem se musí dodávat společně s kyselinou listovou ještě komplex vitamínu B například ve formě Pangaminu. 

Luštěniny 

Cizrna – vysoký obsah vlákniny, železa, vitaminů skupiny B a kyseliny listové. Pomáhá při zácpě a posiluje nervovou soustavu. Cizrna je velice vhodná pro březí a kojící feny a také pro psy trpící stresem či úzkostmi. Je zcela bez cholesterolu a lepku. Navíc se cizrna řadí mezi tzv. super potraviny, které se přidávají do krmiv (mezi super potraviny patří i dýně). Pozor! Kvůli vysokému obsahu vlákniny pes nemusí cizrnu dobře trávit, takže dávat spíše občas. Rozhodně nedávat čočku

Hrášek – obsahuje velké množství vitamínů (dávat opatrně, pejsci po něm mají nadýmání), dávejte klidně celé lusky mladého hrášku 

S luštěninami opatrně, pes při větším množství luštěnin zařazených v potravě může mít zažívací a trávicí potíže (průjem, nadýmání). 

Bylinky a koření

Řepík lékařský – do stravy nevhodný, ale hojí jizvy po různých operacích, zapařeniny a hnisavé rány

Levandule lékařská – výborná na růst srsti 

Oregano – výborné proti střevním parazitům, proti mikrobům, plynatosti a výborné na trávicí problémy 

Měsíček lékařský – obsahuje antioxidanty, výborný na imunitu, ekzémy a kožní choroby a záněty 

Mateřídouška – dobrá na snížení zápachu psích výkalů či celého psího těla 

Kostival lékařský – v masti je výborný na otoky kloubů, záněty končetin a bolesti 

Máta peprná – proti průjmu, výborná na žaludek, na plynatost či nevolnost při cestování (navíc když ji použijete do psích pamlsků, pejskům hodně chutná a nepáchne jim tolik z tlamičky). Při opravdu velkém množství máty může pejsek trpět onemocněním jater či ledvin, takže i tady platí všeho s mírou, ale nemusíte se máty bát, stejně jako bazalky a petržele. 

Heřmánek – uklidňuje nervy, pokud pejsek kňučí bolestí (odvar) a na záněty žaludku či dásní, je také výborný při rýmě a nachlazení… pokud má pejsek rýmu s výtokem z nosu, je dobré pokapat mu pelíšek heřmánkovou tinkturou. Ale pozor, musíme myslet na to, že tinktura je koncentrovaná, tudíž stačí opravdu pár kapek. Heřmánek můžete při nachlazení podávat sušený v psích pamlscích nebo pejskovi dát vypít či inhalovat odvar – hlavně pokud má rýmu. 

Třezalka tečkovaná – proti zánětům, dezinfekce, regenerace tkání, hojí rány, výborná na poruchy trávení, pohmožděniny, léčí nervový systém 

Rozmarýn – antioxidanty, železo, vápník, vitamín B6

Bazalka – proti zánětům (můžete dávat pravidelně do stravy, stejně jako mátu či hladkolistou petržel), vynikající je také na nachlazení nebo jako prevence nachlazení a hlavně při častém onemocnění psincovým kašlem! 

Kopřiva –  mimo jiné podporuje metabolismus, je výborná pro ledviny a močové ústrojí. Kopřivy dodávají energii, jsou plné živin a pomůžou psovi se nastartovat po zimě. Dávkování je následující: použijete-li čerstvou kopřivu, stačí pouze vrchní třetina mladé rostliny na 20 kg váhy psa. Pokud použijete sušenou kopřivu, stačí 1/2 až 1 lžička sušené kopřivy na 500 g pamlsků či normální stravy psa. 

Šípek – výborný zdroj vitamínu C v zimním období. Sušený můžeme dávat pejskovi do psích sušenek nebo rovnou do vařené stravy. Šípek je výborný rovněž při artritidě, artróze, revmatu, zánětech, na zklidnění organismu po nemocech trávicího traktu, na posílení imunity, také při nemocech močových cest, na kožní problémy, dobrý při stresu a nemoci na uklidnění, po operacích a nemocech jater, obourává cholesterol, vylučuje z těla toxiny a jedy. Dávkování je 1-2 polévkové lžíce na 20 kg psa denně pro přípravu výluhu. Pokud budeme dávat sušený přímo do stravy nebo pamlsků, dáváme 1/2 čajové lžičky na 10 kg váhy psa denně přímo do misky či pamlsků.  

Pokud je pejsek hodně nachlazený, je také dobré mu podávat jitrocelový sirup či echinaceové kapky. 

Šalvěj – při průjmu a zažívacích potížích, na bolesti zubů

Zázvor – tlumí nevolnost, dobrý na trávení, povzbuzuje chuť k jídlu a metabolismus a také imunitu 

Saturejka – protizánětlivé účinky, dobrá na odkašlávání a  při léčbě vysokého tlaku 

Tymián – na zažívání, snižuje kazivost zubů, výborný proti plísním a parazitům 

Kopřiva – proti zánětům (hlavně na záněty močových cest) 

Kopr – proti nadýmání, zlepšuje trávení, žvýkání semen kopru osvěžuje pejskovi dech 

Libeček – ulevuje při zánětu močových cest a revmatismu, dobrý na trávení a metabolismus, při kašli rozpouští hleny

Rakytník – je zdrojem nejenom vitaminu C, ale také vitaminu A, E a K. Má významné regenerační schopnosti. Posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu, podporuje detoxikaci a působí proti bakteriím a virům.

Jalovec – napomáhá trávení, působí mírně diureticky a tím napomáhá odvádění škodlivin z těla. Účinkuje i protizánětlivě (snižuje bolestivost kloubů).

Oleje, semínka a bezlepkové suroviny 

Lněné semínko – obsahuje vysoké množství kvalitní vlákniny a lignany (přírodní antioxidant), velké množství stopových prvků a omega 3 mastné kyseliny. Díky tomuto složení je prospěšné k prevenci rakoviny, zlepšuje činnost srdce a cév, zlepšuje kvalitu srsti atd. Je lépe stravitelné, pokud ho namočíte do vody a necháte nabobtnat. 

Chia semínka mají v porovnání s lososem více než trojnásobné množství omega-3 mastných kyselin. Takže pokud pejsek nemá rád ryby a obzvlášť lososa, přidejte mu do stravy právě Chia semínka. Mají též vysoký obsah vlákniny, čímž regulují peristaltiku střev, pomáhá při zácpě a podporuje hubnutí. Obsahují také spoustu železa, hořčíku a vápníku (mnohonásobně více než plnotučné mléko, které je navíc pro psy díky laktóze hůře stravitelné). Jsou bohaté i na fosfor, draslík, měď, železo a zinek. Na rozdíl od lněného semínka jsou bez chuti a zápachu, takže je pes v misce nepozná. Regulují hladinu krevního cukru. Dokážou vázat vodu a vytvářejí gel, takže se hodí i do různých svačinek (zamíchat je můžete například do jogurtu). Lze je přidat i do vody. Podávejte 1/8 lžičky denně na každých 10 kg tělesné hmotnosti vašeho psa.

Olivový olej – je vysoce kvalitní doplněk stravy. Obsahuje celou řadu antioxidantů, např. vitamin E a nenasycené mastné kyseliny, které jsou osvědčeným přínosem pro zdraví nejen u člověka, ale také u psů.

Slunečnicový olej –  je lisovaný ze slunečnicových semen.Je obecně považován za jeden z nejzdravějších olejů v psích krmivech a to pro nízký obsah nasycených tuků a bohatý obsah přírodních antioxidantů – vitamin E.

Řepkový olej je sporný, ale v menším množství by také nemusel škodit.

Mák  obsahuje 12x více vápníku než kravské mléko (to je navíc pro psy těžko stravitelné), navíc tiší bolest a je dobrý i na uvolnění svalových křečí

Fenykl – dobrý proti blechám a vším, protikřečové účinky a dobrý pro laktaci 

Anýz – ulevuje od kašle, zmírňuje křeče, výborný na trávení a dezinfikuje 

Bezlepkové a zdravé suroviny do psích pamlsků

Ovesné vločky – jsou pokládány za jednu z nejvýživnějších potravin, nabízející širokou škálu minerálních látek, z nichž ve výživě doceňuji skromně se vyskytující křemík. Díky ovesným beta glukanům se chovají protizánětlivě, díky vyššímu procentu vlákniny a bílkovin pak zasytí na mnohem delší dobu. Dokonce, v Anglii ovesné vločky nacházíme na seznamu povolených potravin bezpečných pro celiaky. Vločky mají dobrou nutriční hodnotu – bílkoviny se blíží ideálnímu proteinu díky vysokému obsahu esenciálních aminokyselin. Rovněž obsahují nezbytné minerální látky a stopové prvky – vápník, hořčík, železo, zinek a vitamíny skupin B a E. Příznivě ovlivňují konzistenci psích výkalů, čímž snižují riziko průjmů nebo zácpy. Díky vysokému obsahu sacharidů se hodí i pro psy s vyššími energetickými nároky.U psa se ovesných vloček nemusíte bát. Nesmí se ovšem dávat v syrovém stavu, pes je nestráví. Je lepší je uvařit nebo spařit a pak dále použít třeba do sušenek nebo dávat jen tak jako přílohu k masu a zelenině (například místo rýže do psí denní dávky jídla). Ale pozor, pes může po vločkách přibírat, takže pokud dáváte pamlsky s vločkami, dávat skutečně jako pamlsek. Dávkování vloček – čtvrt až polovina hrnku na 15–20 kg váhy zvířete.

Kukuřice a kukuřičná mouka – světově velmi používanou obilovinou do krmiv je kukuřice. Po rýži druhý nejvhodnější rostlinný zdroj energie a bílkovin, s poměrně vysokou stravitelností. V krmivech je ceněna i chutnost kukuřice v porovnání s jinými obilovinami.

Kukuřičné zrno obsahuje cenné živiny – především uhlohydráty (škroby), bílkoviny i tuky. Kukuřičný olej obsahuje kyselinu linoleovou a esenciální mastné kyseliny, které mají vliv na zdraví kůže a srsti psa. Kukuřičné oleje jsou také zdrojem omega mastných kyselin, které tak nejsou třeba dodávat uměle. Kukuřice obsahuje i vysokou hladinu minerálů a další biologicky aktivní látky. Například má z obilovin nejvyšší hladinu betakarotenů.

V deklaraci složení krmiva je vhodné si přečíst, jaká kukuřice byla použita. Složení a tím i účinky krmiva se mění v závislosti na tom, je-li použita jen kukuřičná mouka (převážně škrob, zdroj energie), kukuřičné klíčky nebo celá mletá zrna, kukuřice natural, včetně poměrně tvrdých obalů – z hlediska obsahu dalších látek hodnotnější, ale pozor na vláknimu.

Obsah vlákniny uložené převážně ve slupce zrna se může lišit a ovlivňovat výsledný efekt krmiva. Do určité míry je vláknina prospěšná. Pokud je však rostlinné složky v krmivu příliš mnoho na úkor živočišné, stává se krmivo málo stravitelným a vláknina balastem.

Protože jen minimální množství psů je citlivé na látky v kukuřici obsažené, bývá často zařazena i v krmivech pro psy citlivé až alergické, namísto produktů pšeničných.  Ovšem dá se říci, že kukuřice není tak prospěšná jako třeba jáhly nebo ovesné vločky. Celou kukuřici pejsci netráví, ale kukuřičnou mouku ano.  Kukuřičná mouka se přidává do krmiva pro psy, ale doporučuji nedávat často a raději v menším množství – psům nedá žádné živiny, přidává se spíše do pamlsků jako pojivo místo klasické mouky. 

Pohanka – řadí se mezi tzv. pseudobiloviny, tudíž se může podávat i těm pejskům, kteří mají alergii na lepek. Čistí střeva a zvyšuje chuť k jídlu. Obsahuje rutin, veledůležitý antioxidant, posilující krevní cévy a kapiláry. Pejsci pohanku velmi dobře tráví. Obsahuje 18 různých aminokyselin, zinek, měď, selen, mangan a další stopové prvky, vitamíny skupiny B, vitamín C a E. Další významnou látkou je cholin, který regeneruje jaterní buňky. Hodí se především pro zimní období, protože zahřívá. Z pohanky můžete udělat i výbornou svačinku na sladko. Pohanková kaše s ovocem, tvarohem a medem vašemu pejskovi bude určitě chutnat, jen pozor, toho medu opravdu málo, je tam už ovoce, které obsahuje cukr. Pohanka by měla být významnou součástí stravy správně živeného psa a neměla by chybět v žádném psím jídelníčku. Je zdrojem jednoduchých sacharidů, dobře stravitelných škrobů, vlákniny, minerálů a vitamínů, vhodných pro zdravý vývoj organismu. Mnohá suchá průmyslová krmiva ( granule ) jsou velmi chudá na vlákninu ( mělo by ji být v suchém krmivu min. 3, 5 – 5 % ), v takovém případě je pohanka pro psa už spíše nutností. U nenasytných psů zvýší pocit nasycenosti, nepřekrmují se pak masem, nebo granulemi, tím i živočišnými bílkovinami a nemají potom problémy s jejich trávením – plynatost, průjem. Nepoužívejte pohanku jako hlavní krmnou dávku, ani s ní nepřekrmujte, pes by mohl trpět zácpou. Mějte ji jen jako doplněk bílkovinného krmiva. Aby pohanka pejskovi více chutnala, může se uvařená pohanka pokapat lososovým olejem, rybím nebo drůbežím vývarem nebo také rostlinnými oleji (konopný, lněný, ostropestřecový, olivový – pouze za studena lisovaný a velmi kvalitní). Pohanku po uvaření můžeme ještě lehce rozmixovat či rozmačkat, aby byla pro psa lépe stravitelná a přidáme ji buď ke granulím, do konzervy či k vařenému masu a čerstvé zelenině. Poměr – 1/3 pohanky a 2/3 ostatních složek (maso a zelenina, semínka…). U obézních psů se pohanka dá použít ke snížení energetické hodnoty granulí. Pes plně nevyužije škroby a cukry ve stravě a přibírá. Ke granulím přidáme zhruba 15-20 % vařené pohanky (místo stejného množství granulí), pohanka se nepřidává k plné krmné dávce, pouze nahrazuje její část. 

Jáhly – mají vysokou výživovou hodnotu, obsahují minerální látky (draslík, hořčík, fosfor, měď, železo, zinek), vlákninu a vitamíny skupiny B. Mohou nahrazovat pohanku hlavně v létě (pohanka se užívá především v zimním období, jelikož zahřeje organismus). Jáhly posilují ledviny, působí mírně močopudně.  Mají též blahodárný vliv na trávicí ústrojí a slezinu, snižují výskyt bakterií a plísní, vyrovnávají překyselené pH. Snášejí je i na stravu citlivá zvířata. Dávkování jáhel i pohanky je podobné jako u ovesných vloček. Před vlastní úpravou je vhodné je propláchnout a několikrát spařit horkou vodou, aby se zbavily nahořklé a natrpklé chuti. Jestliže je předem namočíte (aspoň na 2 hodiny), zkrátíte tak dobu vaření. Neobsahují lepek, takže jsou vhodné i pro psy s citlivým zažíváním i pro štěňata. Z jáhel uděláte například výbornou kaši na sladko (ke slazení použijte med a přidáte čerstvé ovoce), ale můžete je podávat i s masem a zeleninou, což je výborná alternativa místo porce s rýží. 

bulgur – předvařená nalámaná celozrnná pšenice. Má vysokou nutriční hodnotu, obsahuje vitamíny (především vitamín A) a minerály (fosfor, železo, hořčík). Má vysoký obsah vlákniny a nízký obsah tuku. Podporuje zdraví střev a působí blahodárně na nervovou soustavu. Nespornou výhodou jednoduchá  příprava (vaří se asi 5 minut).

Quinoa – na rozdíl od opravdových zrn není součástí rostlin (trávy). Jedná se o jednoděložnou rostlinu bohatou na bílkoviny. Stejně ale, jako je tomu v případě ostatních rostlinných bílkovin, je pro psy hůře stravitelná, než-li je tomu u bílkovin pocházejících z masa. Na rozdíl od klasických obilovin obsahuje také esenciální aminokyseliny a stopové prvky – hořčík, mangan a měď. Vzhledem k tomu, že kvůli vyšší ceně je quinoa v krmivech používána ve velmi malé míře by neměla vyvolávat alergické reakce.

Dále pozor na ořechy!!! Jeden vlašský ořech nevadí, ale větší množství je pro psa toxické!!! Mandle jsou toxické v jakémkoliv množství! 

Doplňky stravy

Vaječné skořápky – Mleté skořápky jsou výborným zdrojem vápníku, kterého pes při domácím krmení nedostává tolik, vápník je výborný na silné kosti a zuby, skořápky můžou zabránit osteoporóze a artritidě. Dávka skořápek, by neměla přesáhnout 1 gram denně. Postačí ¼ čajové lžičky drcených skořápek. Vaječné skořápky řádně vymyjeme a vysušíme. Poté je třeba v hmoždíři či v robotu nadrtíme (pokud to půjde úplně na prášek, je to vždy lepší, pes to tak líp stráví). Při podávání skořápek je dobré je zakápnout citronovou šťávou, lépe se z nich uvolní vápník. Do stravy se ke skořápkám může přidat i 5 ml lososového oleje, psovi to víc chutná. 

Kozí nebo ovčí jogurt – pro posílení imunity a správnou funkci střev je důležité, hlavně po antibiotikách, dodat tělu probiotika… K tomu poslouží bílý jogurt s živými kulturami. Ale jelikož pes špatně tráví laktózu z kravského mléka, doporučuje se dávat spíše jogurt kozí nebo ovčí. Dřív mi kluci jogurt moc nejedli, pořád jsem si lámala hlavu nad tím, jestli je na ně moc kyselý nebo proč ho nechtějí. Přislazovala jsem jim ho občas medem, to už vůbec nechtěli. Až mi moje dobrá známá a hlavně milovnice psů (mimo jiné i lékařka se zkušenostmi s čínskou medicínou) poradila, abych klukům začala dávat právě kozí nebo ovčí jogurt. Pro psy je to voňavé a lákavé a navíc zdravější než klasický jogurt z kravského mléka. Zkusila jsem dát každému lžíci jogurtu (doporučená denní dávka probiotik) a ono to fakt funguje 🙂 Vrhli se na to jako vosy. 

Pivovarské kvasnice jsou velmi dobrým zdrojem bílkovin. Obsahují životně důležité aminokyseliny, které organismus zvířat sám neumí vyrobit, proto se mu musí dodávat stravou či doplňky stravy. 

Kvasnice obsahují velké množství vitamínů skupiny B zejména thyaminu ( B1), riboflavinu ( B2), pyridoxinu ( B6) a kyseliny pantothenové ( B3), ale také fosfor, draslík, železo, měď a zinek. Sušené pivovarské kvasnice jsou vhodné jako přídavek do základního krmiva pro všechny druhy a kategorie psů – odstavená štěňata, psy po nemoci, staré psy, nebo při zvýšené zátěži. 

Orientační dávkování a použití:

Psi do 10 kg:   2 – 3 g / den

Psi do 25 kg:   4 –  6 g / den

Psi do 40 kg:  7 – 12 g / den

Psi do 65 kg:   13 – 20 g / den

Psi nad 65 kg:  21 – 26 g / den

Pokud pes pivovarské kvasnice sežere bez problémů, je možné jejich denní dávku zvýšit o 50 – 100 % – např. u psů ve velmi vysoké zátěži, v zimě, pro zlepšení zdravotní kondice, zvýšení hmotnosti. S dávkováním je lépe začít postupně, dát napoprvé menší dávku a další den přidat, aby si zvykl. 

Yucca Schidigera – snižuje zápach z výkalů a dokáže zmírnit nepříjemný pach moči. Dokáže zvýšit rychlost látkové výměny a tím zlepšuje přirozenou detoxikaci těla a zdravotní stav psa. Pomáhá předcházet artritidě a potížím zažívacího traktu. Je zdrojem vysokého množství vitamInu A, C a komplexu vitamInů B, vápníku, fosforu, sodíku, železa, manganu a mědi ve snadno vstřebatelné formě. Má schopnost vyplavovat z těla škodliviny a toxické látky. Také snižuje hladinu cholesterolu, podporuje jaterní funkce a funkci imunitního systému.

Mořské řasy – bohatý zdroj přírodních prvků včetně esenciálních aminokyselin, vitaminů A, D, E, K, vitaminů skupiny B a minerálních látek jako vápník, fosfor, jód a zinek.

Vitaminy rozpustné v tucích 

A (retinol)

Zvyšuje počet bílých krvinek a jejich účinnost v boji proti infekcím, reguluje tvorbu kůže, sliznic, lymfatických cév, pohlavních buněk, zubů a kostí. Beta-karoten je výborný pro imunitu po vakcíně. Karotenoidy fungují jako prevence rakoviny. 

Zdroje: rybí tuk, játra, meruňky, zelená listová zelenina, mrkev, mléko (nejlépe ovčí nebo kozí)

Vitamin D (kalciferol)

Důležitý pro správný příjem vápníku a fosforu a pro jejich regulaci v organismu. 

Zdroje: mléčné výrobky, vejce, rybí tuk a ryby

Vitamin E (tokoferol)

Výborný pro zdravý krevní oběh, pomáhá jako prevence proti srdečním chorobám, posiluje imunitu. Napomáhá elasticitě vaziva, udržuje zdravou kůži a také pomáhá při hojení ran.

Zdroje: rostlinné oleje, růžičková kapusta, zelená listová zelenina, špenát, oříšky, celozrnné vločky, vejce

Vitamin K (fylochinon=K1, menachinony=K2, menadion=K3)

Pomáhá ke správné srážlivosti krve, je důležitým prvkem pro dodání minerálních látek pro kosti a proteinů pro cévní stěny. 

K1 je přijímán z rostlinných látek, K2 je vytvářen střevními bakteriemi, K3 je jedovatá, syntetická látka.

Zdroje: špenát, květák, brokolice, rajčata, maso, jogurt

 

Vitaminy rozpustné ve vodě

Vitamin C (kyselina askorbová)

Vitamin C je nejdůležitější ve vodě rozpustný antioxidační faktor v těle. Psí organismus si ho dokáže na rozdíl od člověka vytvořit sám, ale při snížené imunitě například při nachlazení, jeho množství klesá a tudíž je nutné ho psovi dodat. Vitamin C chrání kyselinu listovou a vitamin E před oxidací, která v těle probíhá. Má schopnost přeměnit měď, tak aby ji tělo zužitkovalo lépe. Je důležitý při propojení kolagenu, odbourává cholesterol a podporuje vstřebávání železa. Pomáhá při hojení ran, stresu, posiluje imunitní systém, napomáhá při zánětech a rakovině.

Zdroje: šípek, petrželka, řeřicha, paprika, potočnice, kopřivy, brokolice, celer, mrkev, a citrusy. 

Vitamin B1 (thiamin)

Pomáhá při trávení a dobré peristaltice střev. Stabilizuje nervový systém, svaly a srdce. U psů s nedostatečnou funkcí štítné žlázy je jeho spotřeba vyšší. 

Zdroje: libové vepřové maso, hovězí maso, játra, ryby, zelenina, mléko, žloutek.

Vitamin B3 (niacin)

Pomáhá při hospodaření s tuky, podporuje zdravý trávicí systém, důležitý pro zdravou kůži. Podporuje krevní oběh, redukuje cholesterol, je významný pro zdravý nervový systém a pro fungování mozku.

Zdroje: ryby, libové maso, játra, bílé drůbeží maso, pivovarské kvasnice, mléko, vejce.

Vitamin B5 (kyselina pantotenová)

Vytváří protilátky při infekci. Snižuje jedovaté látky v antibiotikách. Napomáhá hojení ran, při vyčerpání, podporuje normální funkci nervového systému a nadledvinek. Důležitý je také pro přeměnu tuků a cukrů na energii. 

Zdroje: maso, ledviny, játra, srdce, kuřecí maso, zelenina, pivovarské kvasnice, oříšky.

Vitamin B6 (pyridoxin)

Je důležitý pro přijímání bílkovin a tuků, nutný pro produkci kyseliny chlorovodíkové. Dodává se hlavně pro tvorbu protilátek a červených krvinek. Je nutný pro správné přijímání vitaminu B12.

Zdroje: játra, ryby, vejce, oves, arašídy, pivovarské kvasnice, pšeničné otruby, pšeničné klíčky, rýže natural.

Vitamin B12 (kobalamin)

Je důležitý především pro správnou funkci krvetvorby (zabraňuje chudokrevnosti), je nezbytný pro správnou funkci nervového systému. Je přijímán v žaludku pomocí kyseliny chlorovodíkové a potřebuje vápník, aby byl v těle správně vstřebán. Pomáhá zužitkovat tuky, sacharidy a bílkoviny. Zvyšuje růst a chuť k jídlu. Tiší dráždivost a zvyšuje energii.

Zdroje: játra, vnitřnosti, všechny druhy masa, mléko, sýry, kvasnice.

Vitamin B13

Správně zužitkovává kyselinu listovou a vitamin B12. Regeneruje poškozené buňky jater, zabraňuje tvorbě rakovinných nádorů, rozvíjí látky brzdící rakovinu, váže hořčík, zvyšuje tvorbu krevních buněk v kostní dřeni.

Zdroje: především mléčné výrobky, játra, kořenová zelenina. 

Vitamin B15 (kyselina pangamová)

Při zvýšené činnosti svalů snižuje únavu, podporuje metabolismus jater, má antioxidační účinky.

Zdroje: pivovarské kvasnice, rýže natural, celozrnné výrobky, dýňová semínka, sezamová semínka.

Cholin

Pomáhá při zužitkování tuků a cholesterolu. Detoxikuje a podporuje metabolismus jater. Zužitkování cholinu v těle je závislé na vitaminu B12, kyselině listové a aminokyselině L-karnitinu.

Zdroje: žloutek, vnitřnosti, zelená listová zelenina, celozrnné výrobky.

Kyselina listová

Pomáhá chránit proti střevním parazitům, předchází anemiím. Je důležitá pro tvorbu červených krvinek a buněk. Pomáhá s hospodařením s bílkovinami. Nutná pro zužitkování cukru a aminokyselin.

Zdroje: játra, ledviny, žloutek, špenát, chřest, mrkev, dýně, tmavozelená listová zelenina.

Biotin (vitamin H)

Tiší svalové bolesti, ekzémy a kožní vyrážky. Je nutný pro syntézu vitaminu C. Důležitý pro syntézu tuků a bílkovin, pro normální metabolismus tuků a bílkovin a pro syntézu neesenciálních aminokyselin a purinů.

Zdroje: játra, ledviny, žloutek, mléko, pivní kvasnice, rýže natural, oříšky. 

Inositol

Je důležitý pro zpracování tuků a cholesterolu (snižuje hladinu cholesterolu), podporuje růst srsti. Pomáhá při předcházení ekzémů a rozdělení tělesného tuku.

Zdroje: vnitřnosti, pivovarské kvasnice, pšeničné klíčky, zelí, vejce, mléko.

PABA (kyselina paraaminobenzoová)

Mírní bolesti při popáleninách, pomáhá při tvorbě kyseliny listové a je důležitá pro zužitkování bílkovin. Podporuje přijímání kyseliny pantotenové.

Zdroje: játra, ledviny, pivovarské kvasnice, celozrnné výrobky, rýže, otruby, pšeničné klíčky, mléko.

 

Přehled důsledků nedostatku některých vitaminů:

Vitamin B: poruchy růstu, jaterních funkcí, kůže a sliznic

Vitamin H: záněty kůže a sliznic

Vitamin A: poruchy zraku, kůže a sliznic

Vitamin D: křivice

 

Obsah důležitých vitaminů v potravinách – shrnutí:

Vitamin A: máslo, játra, mléko, vejce

Vitamin D: rybí tuk, mořské ryby, játra

Vitamin B: játra, vejce, kvasnice, ovesné vločky

Vitamin C: zelenina

Vitamin H: žloutek, kvasnice, játra

 

Recepty na psí pamlsky 

Játrové sušenky 

500 g kuřecích jater

500 g ovesných vloček (je lepší vločky spařit horkou vodou a nechat nabobtnat, ale můžete do směsi přimíchat i suché a směs pak celou nechat odpočinout) 

2 vejce 

+ další suroviny jako zelenina či ovoce, které má pejsek rád a nemá na ně alergii …

Do mixéru vložíme kuřecí játra, spařené či suché ovesné vločky a dvě celá vejce. Přidáme další doplňkové suroviny (ovoce, zelenina, bylinky…) a vše společně rozmixujeme na hladkou, ale tužší směs. Tu pak rozprostřeme na plech, vyložený pečícím papírem a pečeme na 200 stupňů cca 30 minut. Kdo chce, může si sušenky ještě v troubě zhruba hodinu až dvě na 100 stupňů ještě dosušit, sušenky by pak měly vydržet delší dobu. U nás se zpracují během tří dnů nesušené 🙂 A jak chutnají takové domácí sušenky, se můžete přesvědčit z výrazu našich mazlíčků 😀 

          

Zkoušeli jsme několik variant sušenek, tady je pár typů: 

S ostružinami 

Základní recept + přidat hrst ostružin, malou mrkev a bylinky (mátu, bazalku) 

S dýní, mrkví a jablíčkem

Základní recept + 1/4 dýně Hokaido, malá mrkev, půlka jablka a bylinky (máta, bazalka, hladkolistá petržel). U tohoto receptu je nutné dát celé množství vloček, možná i trochu přidat, jelikož dýně směs hodně naředí a sušenky budou méně pevné a hodně měkké, takže se nebojte přisypat vločky 🙂  

S červenou řepou 

Zákl. recept + polovina jedné koule předvařené červené řepy, stroužek česneku, malá snítka rozmarýnu a 2 hrsti listového špenátu a pár větviček hladkolisté petržele. 

Játrové sušenky s paprikou a parmazánem

základní recept + celá červená paprika, 3 lžíce lněného semínka (roztlouci v hmoždíři, zalít vodou a nechat pustit olej), 1/2 lžičky mletého zázvoru (Zázvor odstraňuje zažívací potíže, stimuluje pohyblivost žaludku, působí proti toxickým látkám v těle psa. Zázvor u pejsků prý dokonce pomáhá v boji s rakovinou. Může pomoci také při nevolnosti z jízdy autem. Stačí dát pejskovi zázvor asi 30 minut před jízdou),1 stroužek česneku, cca 3 cm špalíček parmazánu… 

     

Jáhlové piškoty 

100 g jáhel

70 g dýně Hokaido

30 g jablka

20 g mrkve 

2 vejce 

šťáva z půlky pomeranče

1/4 lžičky skořice (skořice pozitivně působí na krevní oběh, zlepšuje trávení, zejména metabolismus tuků a sacharidů. Uklidňuje žaludeční nevolnosti a nadýmání. Ale můžete klidně vynechat, pokud by to psovi vadilo nebo mu to příliš nevonělo) 

1 lžička medu 

hrst lněných semínek (předem namočených, aby nabobtnala, poté rozmixovaných)

Všechny suroviny rozmixujeme a malou lžičkou tvoříme na plechu, vyloženém pečícím papírem kopečky. Dáme péct na 180 stupňů na 30 minut. Poté ještě můžeme na hodinku na 100 stupňů vysušit (piškoty však nebudou křupavé, spíš měkké). 

     

Psí bonbony 

150 g mletého masa 

2 předvařené řepy 

6 lžic ovesných vloček (+ na obalení bonbonů)

3 lžíce lněného semínka

větší špetka oregana 

Nejdříve v hmoždíři roztlučeme lněná semínka, přidáme trochu vody a necháme nabobtnat. Semínka pustí olej, což je důležité, jinak by je pes celá vyloučil a nestrávil. Do mixéru dáme maso (neměla jsem namleté, použila jsem tedy kuřecí žaludky), přidáme řepu, semínka, vločky a oregano. Všechno rozmixujeme do hladké směsi. V případě potřeby můžeme přidat ještě vločky, jelikož řepa pustí šťávu. Ze směsi pak utvoříme malé kuličky, které ještě následně obalujeme v ovesných vločkách. Kuličky musí být dokonale zmáčknuté a obalené, jinak se v troubě díky masu rozlezou. Obalené kuličky dáme na pečící papír a pečeme při 180 stupních cca 35 minut. Necháme řádně vychladnout, kuličky se tak trochu zpevní a nebudou se tolik rozpadat. Uvnitř jsou ale měkké, takže doporučuji buď skladovat v lednici a urychleně sníst (což asi nebude problém 😀 ) a nebo ještě vysušit v troubě. 

A pokud vás nebude bavit plácat kuličky pořád dokola, můžete zbytek hmoty, která se už nevešla na plech, rozprostřít do zapékací misky a po upečení a vychladnutí hmotu nakrájet třeba srdíčkovým vykrajovátkem či na čtverečky nebo kolečka 🙂 Já jsem také udělala z půlky kolečka a z druhé půlky upekla celou hmotu. Kluci pak seděli u trouby jako přikovaní a těšili se na další dávku 😀 

     

zdroj: www.psikeksik.cz

Rybí koláčky 

1 rybí filé (treska, losos)

60 g ovesných vloček

60 celozrnných pšeničných vloček (špalda)

40 g listového špenátu (můžou být i zmražené kousky či válečky, pokud nemáte čerstvý – v tom případě použít cca 3 kousky) 

40 g mrkve

1 lžíce dýňových semínek

1 lžíce lněných semínek (namočit do vody a nadrtit, dokud nepustí olej) 

1 vejce

2 lžičky olivového oleje 

Rybí filé pečlivě zbavíme kostí. U tresky to nedá takovou práci, má méně kostí a losos je úplně bez kostí. Kousky ryby dáme do mixéru a přidáme další ingredience. Řádně rozmixujeme na celistvou hmotu, kterou pak vymačkáme na plech vyložený pečícím papírem. Na toto množství použijeme menší plech nebo zapékací misku. Pečeme na 180 stupňů cca 25-30 minut. 

Po upečení ihned vykrajujeme kolečka. Směs vyjde zhruba na 25 koleček o průměru 4 cm. Můžete vykrájet i menší kolečka, bude jich samozřejmě víc, tím pádem si je pejsek užije delší dobu, než je spořádá 🙂 Záleží na velikosti a apetitu pejska 🙂 

           

Bulgurky 

170 g mletého masa (plec) 

45 g čerstvé červené papriky (je ze všech druhů nejsladší, proto také psům nejvíc chutná) 

30 g dýně

150 g bulguru

25 g kyselejšího jablka

50 g špaldových vloček 

1 vejce

hrst polníčku

1/4 lžičky zázvoru

1/2 lžičky oregana 

Bulgur propláchneme a uvaříme dle návodu na sáčku a necháme vychladnout. Poté do robota vkládáme postupně všechny ostatní ingredience, přidáme vychlazený bulgur a rozmixujeme na hladkou směs. Plech vyložíme pečícím papírem, směr rozložíme po celé ploše a dáme péct na 180 stupňů 30 minut. Poté ještě dosušíme v troubě na 170 stupňů asi 1h – 1,5 h. Hmotu nakrájíme na čtverečky a necháme řádně vychladnout, aby bulgurky vyschly a daly se uchovat v lednici. 

        

Dýňové cookies (nebo hrudky) 

70 g dýně hokkaido

150 g žitné mouky (plus na přidání v případě, že se těsto hodně lepí) 

70 g ovesných vloček 

20 g špaldových vloček

20 mrkve

120 g kuřecích jater 

1 stroužek česneku

1 lžíce lněného semínka (opět rozmělnit, namočit a chvilku nechat odpočinout až semínka pustí olej)

1 lžíce dýňového semínka

1 lžíce sušených brusinek 

1 lžíce olivového oleje

100 ml vody (přidávat postupně podle konzistence těsta, nemusí se dát celé množství vody)

Do robota dáme žitnou mouku, přidáme na kostičky nakrájenou dýni a mrkev, játra, vločky, olivový olej, lněné semínko a mixujeme až se utvoří směs. Postupně přidáváme vodu. Potom si nahrubo nadrtíme nožem dýňová semínka a na větší kousky překrájíme sušené brusinky. Semínka a brusinky pak ještě zamícháme do hotové směsi, aby se utvořila v těstě mozaika. Hmotu pak pomocí lžíce klademe na plech vyložený pečícím papírem. Děláme hromádky, které můžeme buď nechat tak (vzniknou hrudky či kuličky) nebo na ně mírně přitlačíme vidličku a vzniknou nám tak cookies (sušenky). Pečeme při 180 stupních 30 minut. 

  

Křupsíci

K tomuto názvu mě inspiroval soused. Vždycky, když naše kluky vidí na zahradě, ptá se: „Tak co psíci?“ … Navíc jsem natrefila v domácích potřebách na vykrajovátko ve tvaru pejska. Takže jsem upekla křupavé pejsky nebo psíky… tedy křupsíky 😀 

160 g kuřecích jater

140 g žitné mouky

60 g ovesných vloček

40 g špaldových vloček

malá hrstička malin

30 g dýně

40 g mrkve

2 lžíce pasírovaných rajčat (nebo pokud máte domácí kečup z rajčat ze zahrádky a bez cukru nebo mírně sladký, můžete jím nahradit pasírovaná rajčata) 

1 vejce

6 lístků máty

1 lžička nasekané čerstvé hladkolisté petržele

10 lístků máty

3 snítky rozmarýnu

V robotu nahrubo nasekáme játra a dýni. Dáme do mísy. Přidáme nasekané bylinky, nahrubo nastrouhanou mrkev, vločky, pasírovaná rajčata nebo domácí kečup, vejce, rozdrobené maliny, mouku a vše dobře smícháme. Směs vymačkáme na plech, vyložený pečícím papírem. Pokud hmota moc lepí, navlhčíme si trochu dlaně a směs rovnoměrně snadno rozetřeme po celém plechu. Pečeme na 180 stupňů 35 minut. Z horké placky vykrajujeme pomocí vykrajovátka pejsky. Pokud vykrajovátko nedotlačíme až na dno pekáče, pomůžeme si opatrně paličkou. Ale jen opatrně, abychom, dámy, nevyděsily manžela, že mu snad děláme řízky 😀 

Sušenky necháme vychladnout a poté dáme do misky s víčkem a uchováváme v lednici, jelikož sušenky obsahují maso a zeleninu. 

       

Bramboráčky s játry a Chia semínky 

100 g jater 

45 g mrkve

15 g celeru

1 batát 

stroužek česneku

1/2 lžičky majoránky

1/2 lžičky Chia semínek (semínek se dává zhruba osmina lžičky na 10 kg váhy psa denně) 

4 hrsti ovesných vloček

2 vejce 

Batát oloupeme a na jemném struhadle nastrouháme. Mrkev a celer nakrájíme na malinké kostičky. Játra buď můžeme naškrábat nožem nebo rozmixovat. Ovesné vločky rozmixujeme nahrubo. Do misky dáme nastrouhaný batát, zeleninu, játra, vločky, rozmačkaný česnek, vejce, majoránku a Chia semínka. Vše smícháme. Na plechu s pečícím papírem tvoříme lžičkou ze směsi malé placičky jako klasické bramboráky, ale pro pejska opravdu malinké. Dáme péct na 180 stupňů 20 minut, poté teplotu snížíme na 160 a pečeme dalších 20 minut. Bramboráčky skladujeme v lednici. 

Podzimní cookies pro zahřátí 

150 g pohanky (nebo pohankové mouky)

50 g ovesných vloček

30 g mrkve

30 g celeru

30 g jablka 

2 lžíce tvarohu (polotučný) 

malá hrst dýňových semínek

1/4 lžičky mletého zázvoru

1/4 lžičky kurkumy

1/4 lžičky Chia semínek 

2 vejce 

1 lžíce slunečnicového oleje

malé kousíčky syrového masa na ozdobení (telecí nebo hovězí) 

Pohanku si rozdrtíme společně s vločkami (pokud máte už přímo pohankovou mouku, je to snazší, jen to pejskovi možná nebude tak křupat). Sypkou směs dáme do misky. Přidáme nastrouhanou mrkev, celer a jablko a ostatní ingredience a celé řádně smícháme, dokud nám nevznikne tužší těsto. Kousky masa můžeme přidat také do těsta nebo jimi syrové cookies nazdobit před pečením. Z hmoty vytvoříme jednotlivé malé placičky, těsto se nelepí, takže půjdou krásně tvarovat. Plech vyložíme pečícím papírem, dáme na něj placičky, které ještě případně dozdobíme kousky masíčka (u opravdových cookies je vidět navrchu čokoláda, tak pejskům dáme místo čokolády maso). Placičky pečeme na 180 stupňů 30 minut. Atraktivitu cookies můžeme zvýšit tím, že je navrchu potřeme například výpekem z masa nebo trochou masového vývaru…

Vůbec nejlepší je dělat tyhle kuličky, když si k obědu děláte třeba telecí řízky nebo hovězí maso, odkrojíte kousek masa, půlku z něj opečete na pánvičce, tímto výpekem pak můžete snadno cookies potřít. Půlku syrového kousíčku masa schováte na ozdobení a nebo je ještě jedna možnost, že maso z pánvičky následně nakrájíte na malinkaté kousky, které dáte do těsta. A pro ty, kteří se nechtějí krájet s pidi kousíčky masa, je tu ještě jedna varianta. Pokud kupujete pejskům jako odměnu malinké proužky sušeného masíčka, můžete nakrájet nebo nalámat tyto kousíčky a přidat je do těsta nebo jen na ozdobu – pokud je budete dávat navrch jako ozdobu, nemusí se kousíčky péct na cookies, ale můžete je navrch přilepit až úplně nakonec třeba vaječným bílkem nebo kapičkou Gervais či jiným tvarohovým sýrem nebo pejskovou oblíbenou paštikou 😀 

      

Podzimní narozeninový dortík 

Nedávno měli kluci narozeniny, tak jsem si řekla, že by bylo hezké udělat jim zdravý dort, když už jim peču zdravé pamlsky. Byla to výzva. Hledala jsem dlouho inspiraci, většinou jsem nacházela recepty s kuřecím masem a rýží, což mi přišlo dost obyčejné. Sice to pejskům hodně chutná, ale nebylo to ničím zajímavé. Tak jsem dala dohromady ingredience, ze kterých peču sušenky a pamlsky a které klukům moc chutnají a výsledek se dostavil 🙂 Benjík by dortík samozřejmě nejradši spořádal i s plastovým talířkem. Charlík tomu moc nevěřil, ale nakonec si dal říct 🙂 Když jsem vyráběla jednotlivé vrstvy dortíků, kluci lítali v kuchyni a ječeli. Dostali od každé vrstvy ochutnat. Jakmile královští ochutnávači byli spokojení, mohla jsem se pustit do další fáze 🙂 Výsledek stál za to, ty jejich pohledy jsou k nezaplacení 🙂

Dort se skládá ze tří směsí, které se postupně vrství na sebe do tvořítka. Hlavní složku tvoří samozřejmě maso… cca 500 g hovězího, které rozdělíme na třetiny a každou třetinu použijeme do jedné vrstvy, vývar také rozdělíme na tři díly.

Tady je recept: 

Batátový „korpus“ 

1 batát

1/4 dýně Hokaido 

20 g bulvového celeru 

1 lžička bazalky (může být i sušená)

1/4 lžičky kurkumy

1 vejce

1/3 vařeného hovězího masa 

Batát a celer oloupeme a nakrájíme na kostky. Dýni neloupeme a taktéž nakrájíme na kostky. Zeleninu dáme vařit do předem připraveného vývaru z hovězího masa (do 1/3 vývaru). K zelenině ještě přidáme bazalku a kurkumu. Když je zelenina měkká, přidáme jedno vajíčko a rozmixujeme na kaši. Do kaše přidáme na kostičky vařené hovězí (1/3).  Plech vyložíme pečícím papírem a na něj vlijeme směs. Dáme zapéct na 180 stupňů asi 40 minut, dokud směs mírně neztuhne, aby se zbavila přebytečné vody a vajíčko nebylo syrové. Navíc, když se jednotlivé dvě vrstvy (batátová a řepná) upečou, lépe pak chutnají 🙂 

Řepný „korpus“ 

1 předvařená červená řepa

140 g bulguru 

1 stroužek česneku

1/4 lžičky heřmánku (nemusí být, dávala jsem proto, že jsou kluci nastydlí), může se použít oregano či rozmarýn

1 vejce 

opět 1/3 hovězího masa + 1/3 vývaru 

Bulgur propláchneme a dáme vařit do druhé 1/3 vývaru. Pokrájíme do něj na kostičky nakrájenou červenou řepu, bylinky, vejce a rozmixujeme. Přidáme na kostičky nakrájenou 1/3 hovězího masa. Směs opět nalijeme na plech s pečícím papírem a opět, jako první vrstvu, dáme péct na stejnou dobu i teplotu. 

Špenátový krém 

hrst čerstvého špenátu 

1/3 hovězího masa 

hrst nasekané čerstvé petržele 

Špenát nasekáme společně s petrželkou a přidáme do vývaru s masem a rozmixujeme na krém. 

Připravíme si talířek nebo plastový tácek či psí mističku. Vezmeme kulaté tvořítko (pokud nemáte, můžete použít například konzervu od broskvového kompotu s odříznutým dnem) a přiložíme na talířek, na kterém budeme dortík vytvářet. Jako první vrstvu použijeme tu s řepou a bulgurem. Lžící z plechu vyškrabáváme hmotu (jelikož to tvořítkem vyříznout moc nejde – zkoušela jsem to 😀 ) a tu pak dáme v tenké vrstvě do tvořítka a ještě lžící uhladíme. Na řepnou vrstvu dáme špenátový krém (zhruba stejné množství). Navrch přijde batátová vrstva. Postup takto opakujeme dvakrát. Končíme batátovou vrstvou, která se pak následně zdobí. Vrstvy trochu přitlačíme a vyhladíme, aby se dortík nerozpadl. Odstraníme opatrně tvořítko a dort dozdobíme. Na ozdobu jsem použila papriku, kterou jsem vykrojila do srdíčka, jablíčko vykrojené do lupínku a domácí játrovou sušenku ve tvaru kostičky. Dort dáme do lednice. Pejskům servírujeme dortík tak hodinku po vyndání z ledničky, aby měl pokojovou teplotu. 

Směs Vám určitě zbude (u nás vyšla na dva dortíky a ještě tak třetina od každé směsi zbyla), jelikož se do tvořítka vejde jen část, ale to nevadí, dá se druhý den použít jako normální krmná dávka, pokud pejskovi zachutná. 

      

Při výběru surovin do psích pamlsků nebo i barfu bychom se měli řídit podle jednotlivých měsíců v roce a tím, co je zrovna dostupné. Pokud má člověk zahrádku a pěstuje si svou zeleninu a ovoce, konzumuje také to, co mu zrovna vyrostlo na záhonku či na stromě. Stejně tak je tomu u psů. Pes si samozřejmě klidně sám na záhonku pochutná na jahodách nebo sem tam zobne rybíz z keře nebo sebe popadané švestky (tam pozor na pecky). 

Co dát do misky psímu miláčkovi v říjnu?

V obchodech ale i ve spižírnách a sklepích je spousta kořenové zeleniny, dýně, červená řepa, začíná se nakládat kysané zelí a všechny tyhle dobroty můžete dát v rozumné míře i svému pejskovi do pamlsků nebo rovnou do misky. V tomto měsíci je u psů hodně zatížen především žaludek, který je navíc spojen s psychickou pohodou zvířete. Takže se musíme snažit pejskovi dát to nejlepší do žaludku, aby byl spokojený a psychicky v pohodě (je to stejné jako u chlapů 😀 ). Z masa dáváme drůbeží, králíka, ryby, vepřové, ale můžeme začít dávat i vnitřnosti (u nás letí hodně srdíčka či žaludky). Ze zeleniny dáváme batáty, dýni, červenou řepu, kysané zelí, mrkev, cuketu nebo různé saláty (ledový, polníček). Jako sladkou složku stravy či pamlsků můžeme dát ovoce, například banán nebo jablko a hrušku. Z obilovin vybíráme rýži, pohanku (ta navíc zahřeje organismus pejska), jáhly (blahodárné na střeva) či oblíbené ovesné vločky.

 

Tady je jeden říjnový recept: 

Koláčky s kuřecím masem a zelím 

140 g vařeného kuřecího masa (může být i pečené, třeba zbytek od oběda, ale pozor na sůl a koření!) 

200 g ovesných vloček 

20 g dýně Hokaido 

1 mrkev

1 lžička lněných semínek (roztlučených v trošce vody)

1/2 lžičky chia semínek

hrst kysaného zelí 

2 vejce

Mrkev a dýni nastrouháme na jemném struhadle. Kuřecí maso nakrájíme na malé kousky a dáme do misky. Přidáme nahrubo mleté ovesné vločky, dvě vejce, semínka a zelí. Vše dobře smícháme, aby se ingredience dobře spojily. Ze hmoty tvoříme malé kuličky, které dáme na plech vyložený pečícím papírem a pak na ně přiložíme vidličku a utvoříme placičky. Pečeme na 180 stupňů 25 minut dozlatova. 

   

… a pokračujeme v krasojízdě 😀 

Pohankové kytičky 

150 g pohankové mouky (+ na dosypání v případě lepivého těsta a na podsypání na válu) 

60 g ovesných vloček 

lžíce nasekané hladkolisté petržele 

lžička bazalky (může být sušená… v případě, že pejsek nemá rád voňavé pamlsky, dejte půl lžičky, aby víc cítil maso)

1/2 lžičky sušeného drceného šípku (přidává se hlavně v případě nachlazení pejska jako výborný zdroj vitaminu C, takže je vhodné péct pamlsky se šípkem hlavně na podzim a v zimě) 

60 g jablka 

30 g celeru

1/2 lžičky Chia semínek

80 g masa (měla jsem zrovna vařené kuřecí krky, ale můžete dát jakékoli maso nasekané najemno) 

1 lžíce tvarohu

1 vejce

Jablíčko a celer nastrouháme na hrubém struhadle. přidáme vločky, semínka, maso, tvaroh, vejce, bylinky, šípek a nakonec sypeme mouku. Vše dobře propracujeme na hladké těsto. V případě, že se těsto lepí, přisypeme ještě mouku. Těsto vyválíme asi na 0,5 cm plát a vykrajujeme malinké kytičky (v případě pejska o váze zhruba 20 kg a více, vykrajujeme samozřejmě větší, tyhle by v tlamičce ani necítil 😀 ). Kytičky dáme na plech s pečícím papírem a pečeme na 180 stupňů asi 30 minut. Kytičky se hodí na výcvik nebo hru se psem. Zkoušela jsem to našim „klukům“ dávat jen tak, ale Charlík to moc nechtěl. Ale když jsme jim z toho udělala hru a kytičku dostali za odměnu, tak se mohl zbláznit a všechny kytičky se snědly 🙂 

Dýňovo mrkvové muffinky

Přiznám se, že k tomuhle receptu jsem byla na chvilku trochu skeptická. Říkala jsem si, že sice jsou tam játra, ale když jsou schovaná po vrstvou dýně a mrkve, tak mi to kluci nebudou žrát. Ale nakonec jsem sebrala odvahu a šla do toho. A byla jsem fakt překvapená, až dojatá, jak jim to chutnalo. Muffinky by sežrali naráz i s talířem a jak po nich byli spokojení, šťastní… Charlík si dokonce vzal svého oblíbeného plyšáčka a chtěl si hrát a pak lítal jako smyslů zbavený, to už se dlouho nestalo! Tyhle muffinky můžete péct vlastně celý podzim až do zimy, dokud je k dispozici dýně a čerstvá mrkev. Je to to nejlepší, co pejskovi můžete dát a já Vám za to ručím, že on to pozná 🙂 

Tady je recept na 12 muffinků: 

250 g dýně Hokaido

50 g mrkve

70 g drůbežích jater (zbytek jater z balíčku si můžete schovat a upéct ještě navrch na ozdobu muffinků a nebo z nich vyrobíte úžasné žvýkačky, které bude chlupáč milovat – recept v následujícím příspěvku)

cca 5 g čerstvého křenu

1 lžíce kysaného zelí

15 g jablka

2 lžíce polenty

1/2 lžičky zázvoru

1/4 lžičky kurkumy

stroužek česneku

na vymazání formy kousek másla a na vysypání kokos 

Dýni a mrkev nakrájíme na kostičky, přidáme zázvor, kurkumu a celý česnek a uvaříme. Po uvaření vodu slijeme. Mezitím si nastrouháme hrubém struhadle jablko a na jemném křen. K nastrouhanému jablku s křenem přimícháme lžíci zelí (slijeme z něj vodu, jinak by se muffinky rozmočily). Dýni s mrkví ještě teplou rozmačkáme na kaši, přidáme 2 lžíce polenty a zamícháme, aby se utvořila hladká kaše. Formičky na muffinky vytřeme máslem a vysypeme kokosem (já jsem použila pouze papírové košíčky, takže jsem nevysypávala formu, ale muffinky z těch košíčků moc nešly vyloupnout, je tedy lepší vysypat formu kokosem). Do formiček dáme lžíci dýňové kaše, pak pár malých kousků syrových jater (do každé formičky tak 2-3 kousky) a ještě na játra dáme trochu zelí s jablkem a křenem (pokud zelná směs zbude, nevadí, pejsek to může dojíst, prospěje mu to). Navrch dáme další vrstvu dýňové kaše a uhladíme ji i po stranách, aby se vrstvy hezky spojily. Pečeme na 180 stupňů 30 minut. Díky syrovým játrům uvnitř vůně masa prostoupí do celého muffinku, takže pejsek je bude krásně cítit a psi obecně mají rádi i vůni česneku, takže to pro ně bude hodně lákavé 😀 

       

… co se zbytky celých jater, když děláte například knedlíčky do polévky a nebo máte zbytky jater z dýňovo mrkvových muffinků? Usušte je pejskům, budou Vám za to ručičky líbat a to doslova 😀 

Játrové žvýkačky s bylinkami 

Kuřecí játra nakrájíme na kousky (ale můžete nechat klidně velké kusy) a buď je uvaříme cca 3-5 minut ve vodě nebo opečeme na pánvi. Natrháme si pár snítek máty a asi 4 lístky šalvěje. Do hmoždíře dáme 1 lžičku olivového nebo slunečnicového oleje a v něm pořádně nadrtíme nasekanou mátu a šalvěj. V této pastě pak obalíme játrové kousky a dáme je sušit do trouby na 120 stupňů zhruba na hodinu a půl (v případě, že máme játra na velké kusy, sušíme tak 2 hodiny). Játra zčernají a mají tuhou konzistenci. Krásně se pejskům žvýkají a díky bylinkám do jejich tlamiček dostanete i trochu zdraví na zoubky a dásně 🙂 Tyhle játrové žvýkačky můžete použít i při výcviku nebo při procházce. Ale pozor, s játry opatrně, dávkovat s mírou, i když to bude hodně těžké 😀 

   

Hruškové sušenky s anýzem 

200 g mletého masa (vepřové nebo kuřecí, krůtí)

200 g ovesných vloček 

1 celá hruška 

hrst sušených brusinek

1/4 lžičky anýzu 

1/2 lžičky sušeného šípku 

Všechny ingredience dáme do robota a rozmixujeme na kaši. Rozprostřeme na plech s pečícím papírem a dáme péct na 180 stupňů na 35 minut. Poté nakrájíme na kostičky či vykrájíme různé tvary vykrajovátkem. 

   

Kapusťáci 

200 g mletého masa

50 g pohankových vloček 

50 g ovesných vloček

2 žloutky + zbylé skořápky ze dvou vajec nebo kupovaný prášek z vaječných skořápek (

dávka skořápek, by neměla přesáhnout 1 gram denně, stačí ¼ čajové lžičky)

6 ks růžičkové kapusty

stroužek česneku

lžíce hladkolisté petržele

3 lžíce lněného semínka 

1/2 lžičky Chia semínek 

Vaječné skořápky nejprve dobře rozdrtíme (co nejvíce to půjde, můžeme drtit i v hmoždíři a nebo pokud máme nasušené skořápky a nadrcené na prášek už z obchodu, je to nejjednodušší). Do robota pak přidáme mleté maso, petrželku, česnek, na kousky nakrájenou kapustu, Chia semínka, lněné semínko, žloutky, ovesné vločky a pohankové vločky  a nesmí chybět samozřejmě nadrcené skořápky. Vše rozmixujeme.  Hmotu vymačkáme na plech s pečícím papírem a pečeme na 180 stupňů asi 30-35 minut. Z ještě teplé placky vykrajujeme obdélníčky (nejlépe to jde vlnkovaným vykrajovátkem na cukroví, ale jde to i kráječem na pizzu nebo nožem). 

      

Banánové křupky s kokosem 

1 zralý banán

200 g ovesných vloček

100 kuřecího masa (může být pečené třeba od oběda)

2 lžíce kokosu

1/2 lžičky chia semínek

1 lžíce lněných semínek

2 lžíce ovčího jogurtu

1/2 lžičky mletého zázvoru 

Všechny ingredience rozmixujeme v robotu a směs vymačkáme na plech s pečícím papírem. Pečeme na 180 stupňů cca 30-35 minut dozlatova. 

Náš Benjík se po banánu může zbláznit, miluje ho, takže tyhle křupky zbožňuje. Pro něj by tam to maso ani být nemuselo. S Charlíkem to byl napřed boj, banán nemusí, takže odmítl. Namazala jsem mu sušenku výpekem z kuřete. Zblajnul to. Říkala jsem si: „hurá, třeba to nakonec bude žrát.“ No překvapil mě, když jsem mu dala po hodině další, nenamazanou a on si vzal. Zjistil, že nic jiného nedostane a když to žere i brácha, tak to asi tak špatné nebude 😀 

   

Na nápad na další recept mě přivedla moje kamarádka, která v tu dobu chystala narozeninovou oslavu pro svou fenku. Na pořádné oslavě nebo zahradní party přece nemůžou chybět hamburgery! No jo, ale jak to udělat, aby ty bulky nebyly kynuté a daly se vyrobit z něčeho, co je pro psa neškodné a prospěšné. V jedné knížce o vaření pro psy je sice recept na psí hamburgery, ale do receptu dávají pouze mouku. Sice bezlepkovou, ale přišlo mi to nezajímavé. Vzpomněla jsem si,  že pekárny pečou i z bramborového těsta různé bulky a housky. Tak proč to neudělat i pro psy. Našla jsem si jeden recept, místo brambor dala batáty a bylo vyřešeno. Recept je strašně jednoduchý a „hambáče“ měly velký úspěch 😀 Takže až budete na jaře nebo v létě znovu grilovat a dostanete chuť na hamburgery, vzpomeňte si i na své čtyřnohé kamarády a upečte jim taky, přestanou na vás mlsně koukat pod stolem a věřte, že společné jídlo stmeluje, nejenom lidi s lidmi, ale i lidi se zvířaty 🙂 

Mini hamburgery 

polovina batátu

200 g pohankové mouky

2 lžíce olivového oleje

1/2 lžičky jedlé sody

stroužek česneku

špetka rozmarýnu

1 lžíce lněného semínka

1/2 lžičky chia semínek 

1 vejce na potření a špetka sezamových semínek na posyp 

na masovou směs: 

cca 250 g mletého hovězího masa (může být i více, záleží na tom, jak velké budete dělat burgery) 

1 lžička hořčičného semínka

1 menší kulička předvařené řepy

na dozdobení rajče, listový salát (směs salátů nebo ledový, rukola, polníček…), případně okurka, kousek plátkového sýra (Gouda nebo Čedar), Kousek červené papriky a místo majonézy kozí nebo ovčí jogurt (variací je mnoho, záleží na tom, co má pejsek rád a co máte zrovna doma v ledničce, já jsem měla pouze rajče, papriku a sýr a místo salátu jsem dala snítku petrželky a chutnalo jim 😀 ) 

Batát nakrájíme na kostičky, přidáme oloupaný stroužek česneku a uvaříme. Česnek pak můžeme vyndat nebo pokud ho má pejsek rád a nevadí mu na zažívání, vyndavat nemusíme. Slijeme vodu, batáty rozmačkáme (případně společně s česnekem) a necháme dobře vychladnout. Po vychladnutí přisypeme pohankovou mouku, jednou sodu a nasekaný rozmarýn. Lněné semínko namočíme do teplé vody a necháme bobtnat. Poté trochu nadrtíme a přidáme do těsta a přisypeme ještě chia semínka, přilijeme olivový olej. V případě potřeby můžeme přidat ještě trochu mouky. Utvoříme hladké těsto a z něj 8 kuliček, které na plechu trochu rukou stlačíme, pomašlujeme rozšlehaným vejcem a posypeme sezamovým semínkem. Dáme do trouby péct na 200 stupňů 15 minut a poté teplotu snížíme na 180 a pečeme ještě 30-35 minut.

Mezitím si připravíme masovou směs. Mleté maso v misce smícháme s nastrouhanou červenou řepou (nejlépe na jemno), přidáme hořčičné semínko a utvoříme placičky, které dáme na plech. Na plechu ještě do každé placky uděláme malý důlek, aby se maso rovnoměrně propeklo. Placky by před upečením měly být maličko větší než bulka, jelikož při pečení zmenší objem. Pečeme na 180 stupňů 30 minut. 

Vychladlé bulky podélně rozkrojíme, na spodní část dáme trochu ovčího nebo kozího jogurtu, pokud máme. Pak list salátu, na něj položíme masový burger a navrch ještě rajče, papriku a třeba okurku a může být ještě i zelená bylinka (petržel, máta, bazalka, řeřicha…). Přiklopíme vrchní polovinou bulky a podáme hafíkovi…pozor na prsty!!! 😀 

         

Tuňákové kostky 

malá konzerva tuňáka ve vlastní štávě

150 g ovesných vloček

1 vejce

1 středně velká nastrouhaná mrkev

1/2 lžičky Chia semínek

1 lžíce dýňových semínek 

1 lžička sezamových semínek

hrst čerstvé bazalky

hrst čerstvé petrželky

2 lžíce olivového oleje

Tuňákovou konzervu slijeme (šťávu zatím necháme stranou) a dáme do misky. Přidáme nadrcené ovesné vločky, semínka, vejce, nastrouhanou mrkev (na jemno), nasekané bylinky, olej a vše dobře smícháme. Pokud je směs příliš sypká, přidáme trochu šťávy z tuňáka. Směs vymačkáme na ples s pečícím papírem a pečeme na 180 stupňů 30 minut. Upečené těsto nakrájíme na kostičky. Struktura je hrubší, takže je možné, že kostičky půjdou dobře odlamovat i v ruce z nakrájených pruhů. Pokud chcete kostky pevnější a nezáleží Vám na tom, aby byla vidět struktura či jednotlivé složky sušenek, můžete vše před pečením rozmixovat v robotu a teprve pak vymačkat na plech. 

Dýňáci 

140 g dýně Hokaido

160 g krůtího masa

200 g ovesných vloček

2 lžíce pohankových vloček

1 lžíce lněných semínek

1 lžíce dýňových semínek

1 lžíce olivového oleje

hrst bazalky

1 vejce

Všechny suroviny dáme do robota a rozmixujeme na hladkou směs. Tu pak vymačkáme na plech s pečícím papírem. Pečeme při 180 stupních 35 minut. Z placky vykrajovátkem vykrojíme dýně nebo placku nakrájíme na kostičky, když nemáme vykrajovátko. Pejskům je to v podstatě jedno 😀 Tvar dýně se hodí pro velká plemena jako velký pamlsek a nebo jako dárek či na Halloween 🙂 

   

Na co se zaměřit při domácí stravě pro psa v listopadu? 

V listopadu bychom se měli zaměřit hlavně na plíce, jelikož při sychravém a proměnlivém počasí jsou nejzatíženějším orgánem v psím tělíčku. Nemoci plic souvisí s tlustým střevem a kůží, tudíž pokud má pejsek potíže s vylučováním nebo kožní problémy, možná je problém na plicích. Na čem by si tedy měl pes pochutnat, aby měl zdravé plíce? Můžeme mu pomoci podobnými surovinami jako v říjnu, to znamená červenou řepou a kořenovou zeleninou. Dále též brokolicí a zelím. Můžete uvařit i 1/4 šálku červených fazolí, které fungují jako antioxidant. Z ovoce jsou to především oblíbená a velmi zdravá jablka, která můžeme podávat každý den a také hrušky. Z obilovin pak zařadíme rýži (celozrnnou), pohanku s funkcí prohřátí organismu, jáhly, ovesné vločky a quinou. Do jídelníčku bychom měli také zařadit med, podotýkám kvalitní. Med obsahuje vitamíny B, C, E a draslík, vápník, fosfor a je také plný antioxidantů. Pokud na něj pes není zvyklý, doporučuje se dát napřed olíznout a pokud to psovi zachutná, můžeme přidat do krmiva. A nezapomeňme na maso! Nejvhodnější pro toto období je zvěřina, která je plná vitamínů a nenasycených mastných kyselin a také minerálů, má vysoký podíl bílkovin, málo tuků a je lehce stravitelná. 

Cuketové donuty 

150 g kuřecího masa

1/2 cukety

12 lžic ovesných vloček (v případě vegetariánské varianty snížíme množství vloček na polovinu) 

1 vejce

hrst bazalky

rozmarýn

1/2 lžičky majoránky 

1 stroužek česneku

1 lžíce lněného semínka

1/2 lžičky chia semínek

olej na vymazání formiček

strouhaný kokos na vysypání (může být i bezlepková mouka) 

Všechny ingredience kromě oleje a kokosu dáme do robota a rozmixujeme na hladkou směs. Formičky na donuty vymažeme olejem a vysypeme kokosem. Pak do nich postupně navrstvíme hmotu tak do 3/4, hmota ještě trochu při pečení vyskočí. Pečeme při 180 stupních 30 minut. V případě, že nemáte formičky, stačí vykrájet z hmoty kolečka a z každého kolečka malinkým, kulatým vykrajovátkem vyjmout prostředek. Donuty sice nevyskočí jako ve formě, ale tvar bude podobný. Úspěch zaručen, málem mi to sežrali i s formičkami a nepovedených fotek je tentokrát opravdu dost, v té rychlosti nebylo možné je vyfotit 😀 

      

Sádlové koláčky

70 g dýně Hokaido

100 g mrkve

1 malá předvařená řepa

130 g ovesných vloček

170 g pohankových vloček 

1 stroužek česneku

malá snítka rozmarýnu

hrst čerstvé bazalky

lžička sezamového semínka

lžíce dýňového semínka 

2 lžíce sádla 

Vše v mixéru rozmixujeme na tuhou kaši, ze které tvoříme kuličky a ty pak na plechu (vyloženém pečícím papírem) mírně zmáčkneme dlaní do tvaru koláčku. Pečeme na 180 stupňů 20 minut a dále 1 hodinu sušíme při teplotě 120 stupňů.