Veterinární alternativní medicína

Vzájemné duševní propojení člověka se psem a vyladění se na stejné vibrace je poloviční cesta k úspěchu při léčení zvířat ať už klasickým nebo alternativním způsobem. Pes člověku bezmezně věří a jen člověk mu dokáže buď ublížit nebo pomoci. Poutem mezi člověkem a psem se probouzejí léčebné a mnohdy i uzdravovací procesy v těle, které lze podpořit i alternativní medicínou, pohybem v přírodě, kvalitní stravou a pozitivní motivací při hře. Tohle vše uzdravuje tělo i duši. Pokud chceme psovi pomoci k uzdravení s využitím své pozitivní energie, alternativními způsoby léčby nebo jen změnou režimu, vždy musíme začít sami u sebe a změnit svoje myšlení. Jen tehdy to může fungovat a pes se na naše pozitivní vibrace napojí. Člověk nejedná vždy intuicí a srdcem, ale egem a rozumem a ne vždy je tato cesta při soužití se psem či jeho uzdravování ta správná.

Dovolím si použít některé Buddhovy citáty, o nichž si myslím, že velmi dobře vystihují jednoduché principy, na základě kterých je vzájemné propojení člověka se psem a uzdravování těla i duše možná snadnější.

„Není možné dělat pokroky na cestě, dokud se sami nestanete cestou“

„Když někomu rozsvítíte lampu, rozzáří to i vaši cestu“

„Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě“

„Vašim úkolem je objevit svůj svět a pak se mu z celého srdce věnovat“

„Nezabývejte se minulostí, nesněte o budoucnosti, soustřeďte mysl na přítomný okamžik.“

„Z jedné svíčky lze zapálit tisíce svíček a životnost svíčky se nezkrátí. Štěstí se sdílením neztrácí.“

„Cesta není na obloze. Cesta je v srdci.“

zdroj: www.citaty.net

Při léčení různých neduhů zvířecího, zejména psího těla se využívají dva způsoby. Prvním je klasická veterinární medicína (veterinární lékařství) a druhým způsobem je veterinární alternativní medicína neboli veterinární léčitelství. Veterinární alternativní medicína používá různé metody, které se mnohým lidem mohou zdát zvláštní, zbytečné, neúčinné. Ale věřte tomu nebo ne, tyto metody fungují skvěle. Veterinární alternativní medicína je doprovodný způsob léčení, tedy používá se především jako doplňková léčba k diagnostice a léčení vážných onemocnění klasickou veterinární medicínou.

Veterinární léčitelství neboli alternativní medicína se zabývá diagnostikou a léčením nemocného zvířete přirozenými a přírodními léčebnými postupy a metodami, které vedou k uzdravování nebo jen k udržení zdraví zvířat, případně prodlouží život nemocného zvířete s minimálními obtížemi. Samozřejmě, že ruku v ruce s těmito postupy jde i vyvážená a zdravá strava, přiměřený pohyb a pozitivní stimulace psího mozku. Veterinární léčitelství se liší od klasické veterinární medicíny především vzděláním a zaměřením terapeutů (fyzioterapeut, homeopat…) a hlavně využíváním léčivých sil přírody a energií proudících v organismu zvířete. V neposlední řadě je též nutné zvolit správné prostředky a metody diagnostiky a následné léčení.

Při použití klasické medicíny je mnohdy zvíře ve velkém stresu například z prostředí veterinární ordinace, z přístrojů a v neposlední řadě mohou mít na zvíře a jeho fyzické a psychické zdraví neblahý vliv vedlejší účinky léků.

Tehdy nastupuje alternativní medicína, která je založená především na psychice zvířete a na jeho propojení s člověkem. Totiž každé zvíře, zejména to doma chované, může díky vibracím a emocím, které jeho majitel vysílá, prodělat lidskou nemoc. To je známý fakt. A také je známo to, že hlavně třeba pes je na člověka natolik napojený, že se na něj přenáší každý stres, který jeho pán v tu danou dobu prožívá a zvířeti to do budoucna může velmi ublížit. Je-li zvíře vystaveno dlouhodobému stresu, který ať už prožívá samo nebo jen jeho majitel, může prodělat cévní mozkovou příhodu a mohou mu selhat ledviny. Pokud je zvíře neustále v psychické nepohodě nebo agresivní, mohou mu selhat játra a poškozuje se tak i žlučník. Když prožívá smutek z odloučení nebo ze ztráty majitele nebo dalšího člena smečky, může mít oslabené plíce. S těmito problémy může mnohdy alternativní medicína velice dobře pomoc. Pro použití alternativní veterinární medicíny existují i další důvody, jako například nemoci pohybového aparátu nebo nervové soustavy, zlepšení fyzické i psychické odolnosti a kondice u starších a již nemocných psů, u onkologicky nemocných psů atd.

Alternativní medicína se rozděluje do několika metod a k dosažení těch nejlepších výsledků je třeba tyto metody často kombinovat mezi sebou. Veterinární léčitelství má za úkol obnovit životní energii psa a tím pádem je velmi důležité už od začátku zvolit tu správnou metodu léčení. Psychika zvířete tu hraje zásadní roli. Tím myslím, že pokud majitel podstoupí se svým psem alternativní léčebné postupy, měl by tomuto systému sám věřit. Často se stává, že lidé alternativní medicíně nevěří a v mysli mají zakořeněný názor, že jim to vlastně nemůže pomoci, tak alternativní metody léčení ani nevyhledávají. Pes takhle neuvažuje. Žije přítomností, věří svému pánovi, který by měl být vždy psychicky vyrovnaný a též věří tomu, že pokud je s ním prováděno nějaké léčení, pomůže mu to. A to je ten zásadní rozdíl mezi vnímáním medicíny člověkem a psem.

Naturopatie je metoda při které se využívá energie vzduchu, světla, vody, tepla, používají se masáže. Tato metoda je bez použití jakékoli medikace. Terapeuti, kteří tuto metodu praktikují, věří, že hlavní příčinou nemoci je hromadění toxických látek v organismu psa, kdy ve spoustě případů je na vině nesprávná výživa a nedostatek pohybu. Tento způsob léčení je pro psa nejšetrnější a dá se použít s ostatními metodami přírodního léčení u psů.

Irisdiagnostika je diagnostická metoda, při níž se zkoumají změny na duhovce psa v závislosti na ročním období. Každý orgán v těle psa je s duhovkou úzce propojen a problém s daným orgánem se na duhovce v určitém místě projeví. Úspěšnost diagnostiky pomocí oční duhovky je u psů až 80% a tato metoda se používá jako prvotní při stanovení konkrétní léčebné metody.

Veterinární akupresura a akupunktura stimuluje určité body v těle psa a tím povzbuzuje životní energii orgánů. Akupresura využívá tlaku prstů na určitý bod a akupunktura stimuluje body pomocí jehel. Obě metody se v praxi velice dobře osvědčily a dají se kombinovat s využitím homeopatie nebo léčení pomocí bylin. Při aplikaci akupresury na uvedené body na těle psa se tlak vyvíjí špičkou palce na protilehlý prst. Tlak by měl být pevný, ale nesmí psovi způsobovat bolest. Na chronické onemocnění uplatňujeme akupresuru šestkrát denně a při menších obtížích třikrát denně. Použití akupunktury musíme přenechat zkušeným terapeutům.

Balanční cvičení pro psy

Balanční cvičení je posilování svalů a celého těla psa a rozvíjení motoriky. Dá se praktikovat například tehdy, když se pes nemůže z nějakého důvodu vyřádit venku na procházce, protože je venku sychravo. Cvičit by naopak neměli psi, kteří mají od veterináře nařízený přísný klidový režim třeba po operacích pohybového aparátu či páteře či s poruchou rovnovážného ústrojí (pes kulhá, vrávorá, zvrací). Psi s nestabilitou páteře mohou cvičit na balančních pomůckách, ale pouze pod dohledem zkušeného terapeuta! Balanční cvičení se hodí i pro hodně mladé psy, kteří začínají s canicrossem (běhání se psem).

Při balančním cvičení je důležité napřed svaly psa trochu zahřát než si začneme pohrávat s jednotlivými pomůckami. Takovou malou rozcvičkou před použitím balančních pomůcek je třeba 2 minutová chůze, dívání se za pamlskem nahoru, dolů a do strany (cca 5x za sebou). Též povel „sedni, lehni“ je výborný na rozehřátí (dá se opakovat až 10x za sebou). Můžeme použít povel „dej pac“ nebo pes může opírat packy například o schody v domě či o židli.

Co jsou vlastně balanční pomůcky? Jsou to nestabilní povrchy, na kterých pes stojí a nebo na nich provádí různé jednoduché cviky a díky tomu, že jsou pomůcky nestabilní, pes zapojuje různé svaly na nohou, zádech a břiše. Procvičování jednotlivých partií záleží na použití různého typu pomůcky. Existují tzv. čočky nebo kosti, míče, polokoule na tlapičky nebo tzv. burák.

Balanční cvičení je vždy dobré konzultovat s veterinářem, pokud už pes měl v minulosti nějaký úraz, problémy s páteří nebo je po operaci pohybového aparátu. Důležité také je brát ohled na bezpečí a psychickou pohodu psa. Cvičit bychom měli na tom místě, kde běžně psa něco nového učíme, kde si hrajeme a kde se cítí pohodlně a bezpečně. S citem přistupujeme také k seznamování s pomůckou. Když si bude při manipulaci s pomůckou nejistý nebo se bude bát, nemůžeme ho nutit, jinak bude traumatizovaný a nebude chtít spolupracovat. Musíme postupovat velmi pomalu, trpělivě a psa na pomůcku postupně učit krok po kroku, jinak se může stát, že ta jeho nejistota ještě ztíží daný cvik a pes si tak nezvykne. Ze začátku je dobré naučit psa, aby se k pomůcce přiblížil a třeba se jí dotkl čumákem. Jakmile ji „vezme za svou“, odměníme pamlskem. Pes si to tak spojí s příjemným a přestane se cizího předmětu bát. Nejprve se na pomůcce musí naučit stát v klidu a bez stresu. Napřed se třeba dotknout jednou packou, pak za čas zkusit obě a při dalším kroku stát oběma packami a chvíli na pomůcce vydržet. Tohle je úplný základ a pokud to pes zvládne a baví ho to, můžeme přikročit k těžším cvikům, kdy například zapojujeme zadní nohy. Ovšem musíme psa naučit, že na balanční pomůcku může vstoupit pouze tehdy, když chcete vy a určit si při tom nějaký povel, kterým se cvičení zahájí. Při klasické „čočce“ se nic stát nemusí, ale když časem používáme i další pomůcky jako je třeba míč nebo „burák“, pes by se mohl zranit při šplhání na něj nebo mu míč podklouzne. Vždy je dobré balanční pomůcku něčím zafixovat. Použijeme k tomu třeba koupelnovou předložku z pěnové hmoty, psí matraci, podložku na jógu či nějaký zátěžový koberec. Předejdeme tak opravdu vážným zraněním.

Při samotném cvičení musíme mít vždy po ruce zásobu pamlsků a krmit psa v přirozené poloze, tzn. když sedí, leží na pomůcce nebo stojí. Nikdy nenatahujeme ruku s pamlskem příliš to výšky, nutíme tak psa, aby se za ním natahoval nebo vyskakoval a mohl by si vážně ublížit. Na balanční pomůcce by měl vždy stát všemi packami rovnoměrně, aby žádné neulevoval, jedině tak může procvičit všechny svaly rovnoměrně a nestane se, že by na jedné pacce měl svaly silnější a na druhé slabší. Packy musíme vždy procvičovat ve stejném počtu cviků, abychom procvičili rovnoměrně celé tělo. To znamená, že na každou packu děláme třeba 5 cviků. Po jedné sérii cviků můžete psovi nabídnout jako chvilkový odpočinek a relaxaci oblíbenou hračku, přetahovadlo nebo třeba čichací kobereček. Pes se uvolní a za chvilku je zas připraven na další sérii cviků. Celé cvičení by nemělo trvat déle než půl hodiny, ideální je 20 minut.

Po cvičení je vhodná relaxace. Pes může dělat osmičku mezi nohama psovoda, otáčet hlavu na jednu a na druhou stranu za pamlskem, relaxujeme i pomalou chůzí nebo se používá i psí hlavolam.

Balanční cvičení patří do kategorie strečinku, kdy si psi spontánně a přirozeně protahují svaly a udržují pevné klouby. Cvičení zlepšuje koordinaci a kondici psa, uvědomění si vlastního těla a v neposlední řadě zlepšuje také metabolismus (cirkulaci krve, kyslíku a živin). Ke zlepšení metabolismu můžeme přispět i stravou. Při strečinkovém cvičení je dobré dávat psovi kvalitní a vyváženou stravu, bohatou na antioxidanty. Výborná je zejména dýně. Je bohatá především na vitamíny C a E. Tyto vitamíny mají antioxidační účinky. Antioxidanty vyplavují z těla volné radikály, které vznikají při fyzické zátěži psa (u pracovních plemen, závodních plemen a též při strečinkovém cvičení). Většina psů, kteří jsou nějakým způsobem sportovně aktivní a nejsou pouhými „gaučáky“, mívají při výkonu velkou spotřebu kyslíku. Dýně výrazně pomáhá hladinu kyslíku v těle vyrovnávat. Do stravy též můžeme přidávat například borůvky, červené fazole, červenou řepu, brokolici a další druhy ovoce a zeleniny, které mají antioxidační účinky.

Jóga se psem a pro psa…doga

Znáte ten pocit, když si třeba večer sednete na zem nebo si chcete na rovné podlaze natáhnout záda po těžkém dni a pes se k vám přitočí, začne se předvádět, abyste si ho začali všímat? Ano, chce si hrát nebo prostě čas trávit s vámi jakkoliv, hlavně chce být součástí toho, co zrovna děláte. Nebo se vám stalo, že jste si ráno chtěli zacvičit a pes se vám motá pod nohama, doráží čumákem, olizuje obličej a chce se zapojit do „hry“? Cítí, že je vám při cvičení dobře, tím pádem se cítí dobře i on a chce být ve vaší blízkosti a dělat vše, co vy. Proč toho nevyužít? Zkusili jste někdy psí jógu? Jinak se jí také říká doga (spojení slov dog a yoga). Je to způsob, jak si vzájemně být blíž, uvolnit se a je prokázáno, že jakékoliv cvičení se psem má pozitivní účinky. Jóga je vlastně něco mezi masáží, strečinkem a meditací a má za cíl psa trochu protáhnout a hlavně uvolnit z něj nahromaděný stres, který se projevuje frustrací zvířete. Ideální je jóga například i pro psy, kteří se špatně v parku socializují či trpí úzkostmi a nemají radost ze života. Samozřejmě, pokud je pes hodně agresivní nebo má špatné sociální návyky, je jasné, že ho nepustíme mezi ostatní psy na hromadné cvičení jógy. Tím pádem by se mohlo hodit cvičení se psem v domácích podmínkách.

Ti, kteří cvičí jógu, zajisté ví, že se skládá z různých pozic. A psa v této sestavě můžete využít třeba tak, že si jen k vám lehne, nebo se naučí protahovat s vámi. Když máte psa při některé z pozic v náručí, pomůže to rovnováze. Základem je, aby byl naprosto v klidu, vyrovnaný a důvěřoval vám. Jisté je, že tento způsob cvičení ve dvou působí blahodárně jak na člověka, tak na jeho psího parťáka a utužuje vzájemný vztah ještě víc. Psovi to pomáhá hlavně v tom, že při vzájemných dotycích cítí vaši lásku a péči a to je pro něj nejvíc.

Cvičení též může nahradit dny, kdy se psem nemůžete například při horším počasí na delší procházku. Spolehlivě se unaví, ale zároveň zrelaxuje. Samozřejmě, že psa nemůžeme nutit násilím do něčeho, z čeho má strach. Záleží na tom, jakého plemene je pes, hodně záleží také na věku, fyzické kondici a případných zdravotních potížích. Ale jedno je jisté, pokud psa zaměstnáte, odmění se tím, že se uklidní a z větší části tím dokáže zmírnit případnou agresivitu. Ovšem, pokud psa nutíte cvičit dlouho, samozřejmě, že ho to přestane bavit a může být pak trochu naštvaný, unavený nebo prostě jen od vás odejde.

Psí jóga se samozřejmě nedá srovnat s jiným druhem psího sportu jako je třeba aportování nebo běhání po loukách nebo v lese, jóga poskytne psovi spíše uklidňující vjemy a formu relaxace, kdy nemusí být v pozoru jako při procházkách. Navíc je pravdou, že jóga psy tolik nevyčerpává, jako když s ním ujdete třeba na výletě 20 km. Jóga uklidní většinu psů. Na začátku cvičení ve skupině psů na sebe všichni psi vzájemně štěkají, ale během cvičení se uklidní a na konci už v klidu spí.

Jóga pro psí miláčky není u nás ještě tak známá a možná vyvolává ve spoustě majitelů psů pochybnosti. Na druhou stranu když je majitel psa ochoten dát psa do psího hotelu, zaplatit mu prvotřídní péči v salonu, koupit drahý postroj, či módní doplněk, proč s ním nezačít cvičit? Je prokázáno, že jakákoliv forma fyzioterapie je pro psa prospěšná. Pomáhá trénovat sebekontrolu a koncentraci, pomáhá léčit separační úzkost a hyperaktivitu u psů a v neposlední řadě může pomoci i jejich pohybovému aparátu. O tom jsme se s manželem ostatně přesvědčili sami, už pár let chodíme s našimi psy na masáže Dornovou metodou a výsledky jsou fantastické. Též používám balanční pomůcky a je na těch němých tvářích znát, jak je to baví a přináší jim to jednak uvolnění, ale zároveň posilují ty partie, které zrovna potřebují.

A jak vlastně s takovou jógou pro psy začít? Prvním krokem by mělo být seznámení psa s podložkou, na které sami cvičíte. To znamená, že nejjednodušší způsob je si prostě na podložku sednout a pes bude zvědavý, tím pádem k vám sám přijde. Můžete zájem odměnit i pamlskem, případně odměnit i to, když si pes na podložku k vám sedne nebo ji alespoň očichá. Pak začněte pomaličku sami cvičit a pozorujte, co pes dělá. Může si k vám pouze lehnout a cítit vibrace vašeho těla, tím pádem se na vás napojí a uklidní se. Menší pejsky můžete zapojit přímo do nějaké pozice k protažení, například v pozici bojovníka. Prostě si jen pejska vezmete do jedné ruky a druhou protáhnete do dané pozice.

Pokud se psovi tento způsob komunikace s vámi bude líbit, můžete zkusit cviky přímo určené pro něj. Jsou to pomalé protahovací cviky, které je samozřejmě nutné dělat velmi opatrně a citlivě, abyste psovi spíše neublížili. Samozřejmě, že ne každému psovi se líbí, když s ním manipulujete nějak jinak, než je zvyklý, tudíž se může stát, že se mu to nebude líbit. Nenuťte ho, spíše by ho to stresovalo a už by vám přestal věřit. Je dobré se ve cvičení přizpůsobit tomu, co psa baví. Takže pokud chce pouze ležet blízko vás, můžete toho využít a vyzkoušet si pozici dítěte, kdy si na vašeho psa postupně pomalu položíte čelo a pak si na něj můžete jemně lehnout a natáhnout ruce před sebe a jen tak spolu dýchat. Vaše srdce se na sebe vzájemně napojí a přenášíte si tím vzájemně pozitivní energii a pes cítí vaši lásku, i když v podstatě s ním nic neděláte. Můžete využít i toho, když se pes samovolně protahuje tím způsobem, že dá přední packy dolů a zvedne zadní část těla. Klidně to po něm zopakujte a uvidíte jeho reakci. Časem to třeba bude po vás opakovat, protože ho to bude prostě bavit. Je vždy dobré cvičit se psem formou hry, jinak ho přestanete zajímat a můžete jej odradit. Při takovém způsobu relaxace se může použít relaxační hudba. Existují různé tibetské uklidňující skladby nebo můžete využít skladby přímo určené pro psy, ať už relaxační nebo uzdravující.

Znáte to úsloví „vrtěti psem“? Tak směle do toho, jde se vrtět. Vždyť cvičení se psem je takové vrtění psem. Jestli máte doma psa empatického, který je pro každou legraci a rád s vámi podniká cokoliv, pak je ten správný adept na jógu. Hodně chvalte při každé správné reakci, třeba když protáhne packy, stejně jako vy protahujete ruce. Jak jsem již zmínila, můžete psa zapojit i do cvičení, kdy si ho dáte třeba na záda nebo na nohy. Ale pozor! Takto můžete cvičit pouze se psem do 10 kg váhy, jinak cvičení neprospěje ani vám, ani jemu.

Zkuste doma otestovat, zda je váš pes pro dogu vhodný. Jedna úžasná relaxační a příjemná pozice je „chaturanga“, kdy pes leží klidně na břiše před vámi, čumákem od vás, zatímco sedíte ve zkříženém sedu a jemnými tahy mu za mírného tlaku masírujete páteř a záda. Vaše záda přitom udržujte rovná. Pak se pomalu předkloňte, jak je vám to příjemné a položte si hlavu na jeho záda. Zhluboka dýchejte. Natáhněte ruce a položte je psovi na natažené přední packy, pokud mu to není nepříjemné a nezpůsobuje vám to bolestivé pnutí.

Pozice škorpion

Tato pozice je v podstatě stojka. Psa postavíte na zem, zadníma nohama k sobě. Pak ho opatrně uchopíte za kolena a zadní nohy mírně zvednete na pár vteřin do vzduchu. Tím se krásně prokrví štítná žláza a pes je celkově dobře uvolní. Správné prokrvení hlavy je důležité například v případě, kdy pes již prodělal mrtvici nebo prostě jen jako prevence neurologických onemocnění.

Pozice lva

Sedněte si na paty s koleny dopředu. Psa dejte na klín v pozici „sedni“. Pak mu opatrně natáhněte přední tlapky směrem před sebe, ale velmi opatrně, nesmí mu to být nepříjemné, netlačte. Na různých ukázkových videích jsem viděla, že majitel sedí též v „tureckém sedu“, záleží na tom, v jaké situaci se bude zrovna ten váš pes cítit lépe. Tento cvik protahuje páteř a krční svaly.

Pozice spícího dítěte

Položte psa v klidu na bok. Oběma rukama mu opatrně roztáhněte obě přední i zadní nohy, až kam vás sám pustí. Pes by měl po celou dobu polohy klidně dýchat. Tímto se posilují břišní a stehenní svaly.

Jak už víme, cvičení má na psy blahodárný vliv, udržuje je v dobré fyzické kondici, napomáhá psychické pohodě, psi jsou odolnější a dožívají se vyššího věku. Je vhodné i pro ty, kteří trpí separační úzkostí a vyjí nebo ničí doma věci. Je též vhodné pro štěňata, která zatím tak nějak nevědí, co s tou svou nadbytečnou energií.

Co víc si přát než mít doma zdravého, šťastného a vyrovnaného psa? I s tím může doga pomoci. Tak směle do toho.

Medicinální houby pro psa

Když si pořídíte nového člena rodiny v podobě psího parťáka, sbíráte postupem času informace o tom, co pejsek může sežrat a co je pro něj nebezpečné. Samozřejmě na ty základní věci vás upozorní veterinář a též zmíní, že houby jsou pro psa jedovaté. Ale v podstatě má pravdu jen napůl. Ano, pes může v omezeném denním množství určité druhy hub. Nazývají se medicinální houby. Užívají se buď jen jako prevence nebo při vážných zdravotních potížích jako podpůrná léčba. Jsou vyzkoušené a stovkami let prověřené lidmi a v poslední době se velmi pozitivní účinky projevují i u psů. Vždy je ale vhodné se o jejich využití jako doplňku stravy poradit s veterinářem, který s nimi má zkušenosti. Konkrétně naši psi užívají medicinální houby již přes rok a za tu dobu mohu potvrdit jejich velmi pozitivní vliv na zdraví a celkovou vitalitu psa.

Organismus zvířete je velmi podobný tomu lidskému, proto jsou medicinální houby vhodné jak pro člověka, tak pro psa. V psím organismu taktéž proudí energetické dráhy, stejně jako v tom lidském. Proto můžeme psovi poskytnout třeba akupunkturu, kterou poskytujeme lidem při různých potížích. Psi reagují na medicinální houby, ale i na další bylinné prostředky čínské medicíny, stejně jako lidé a dokonce mnohem citlivěji a rychleji. Navíc pes rozumem neřeší, zda mu ten nebo onen proces či preparát pomůže, jako to řeší lidé, tím pádem neblokuje proces uzdravování. Ale důvodem, proč psi reagují na tuto přírodní léčbu mnohem rychleji a lépe může být i to, že jim v mnoha případech poskytneme kvalitnější stravu nebo komplexní péči, než sami sobě, tím pádem jejich organismus nezahlcujeme škodlivinami, které my lidé do sebe dostáváme nekvalitní a nezdravou stravou. Psi také většinou sami o sobě netrpí tolik stresem jako my lidé, ačkoliv my ten svůj stres či strach na ně přenášíme. To je velmi nebezpečné a zvířeti to může hodně ublížit.

V případě užívání medicinálních hub je třeba dát pozor na to, abychom psovi nedávali houby syrové. Většinou se prodávají jako sušený prášek nebo v kapslích.

Správný extrakt z medicinálních hub by měl obsahovat 30% polysacharidů (žádný jiný poměr není vhodný). Množství záleží na váze psa. U plemen do 5 kg váhy je to 250 mg na den. U 10 kg psa 500 mg…(20 kg 1000 mg a 40 kg 2000 mg…).

Třeba my máme dva kavalíry, což je pes o váze do 10 kg, tudíž stačí 500 mg denně. Užíváme houby v tabletách a jedna tableta obsahuje 500 mg prášku z hub, takže dostávají 1 tabletu denně. Houby se podávají po dobu 2 týdnů, kdy se víkendové dny vynechají. Poté se nasadí týdenní čistící kůra, aby si tělo odpočinulo a bylo schopné vše dobře vstřebat a pak se opět začne dávkovat na 14 dní. U zdravých psů stačí jako prevence dělat jen dvě dvouměsíční procedury ideálně na jaře a na podzim, ale u nemocných psů se doporučuje proceduru opakovat neustále během celého roku. Taktéž se doporučuje u nemocných psů dávky případně zvýšit po dohodě s veterinářem. Houby dáváme nejlépe 15 minut před jídlem pro lepší účinnost, ale můžeme dát i přímo do jídla nebo s nějakým měkkým pamlskem, pokud to bude pro psa snesitelnější a méně stresující. Medicinální houby nemají vedlejší účinky jako tomu je u chemických léků. Důležité však je koupit houby u prověřených výrobců, kteří je testují například na přítomnost těžkých kovů, což se u pochybných či levných napodobenin nedá zaručit. Houby do sebe škodliviny velice dobře dokáží nasáknout, tudíž je jejich původ a kvalita velmi důležitá, abychom psovi organismus ještě více nezanášeli. Medicinální houby samozřejmě nenahradí klasické psí léky na různá závažná onemocnění, slouží pouze jako podpůrná léčba.

O medicinálních houbách pro psy jsme se dověděli od naší veterinářky, která se specializuje na fyzioterapii, hlavně Dornovu metodu a mimo jiné má letité zkušenosti s houbami u svých zvířecích pacientů. V době, kdy jsme se o houbách dověděli, jsme jezdili na masáže s našim Benjíkem. Ten mimo degenerativní myelopatie trpěl na selhávání ledvin. A právě kvůli ledvinám nám byly doporučeny medicinální houby, konkrétně Cordyceps, který ledviny podporuje a pes při jejich užívání nádherně ožije. V té době už jsme se chytali více méně všeho, co nám veterináři doporučili, takže kromě diety dostal Benjík i Cordyceps. Během týdenního užívání výrazně ožil. Celkově to selhávání ledvin snášel docela dobře, užíval si procházek, které mohl absolvovat i díky Dornově metodě a byl přes to všechno stále veselý a spokojený pes. Bohužel ledviny se vyléčit nedají a prognóza je vždy velmi špatná, když už se objeví vyšší hodnoty v krvi. Tudíž měl i Benjík velmi málo času, ale i ten půl rok, který od diagnózy prožil intenzivně procházkami a výlety za to opravdu stál a jsme vděčni Cordycepsu, že mu v tom hodně pomohl. Ta proměna, kdy se z nemocného a unaveného psa najednou za pár dní stalo téměř hravé štěně, byla neskutečná. A jak říkám, i když nám byl dán už pouhý půl rok, stál za to každý den a nelitujeme, že jsme vyzkoušeli něco nového, jako jsou medicinální houby. Začali jsme je na základě zkušeností dávat i Charlíkovi. Ten zase potřeboval trochu něco jiného. Bylo nutné oživit organismus, trochu mu vstříknout „živou vodu“ a posílit tak celkovou imunitu a zabránit případným zánětům. A ono to opět fungovalo skvěle. Charlík během tří dnů ožil, začal si více užívat procházky, nebyl tak unavený. Má nemocné srdíčko a to ho hodně limituje při hraní a procházkách. A právě hlavně i na srdíčko nám byla doporučena houba Reishi. V čínské medicíně je to takový celkový životabudič, což opravdu je. Charlík ve dnech, kdy je na Reishi, je naprosto živý pes, omládl tak o pět let. Ve dnech, kdy je houba vynechána, je znát, že je více unavený.

Druhy medicinálních hub vhodných pro psy

Reishi je v čínské medicíně známá jako „houba dlouhověkosti“. Je jednou z nejvýznamnějších hub a obsahuje především polysacharidy, triterpeny, bílkoviny, aminokyseliny, vitamíny B a D. Má silné protinádorové a protizánětlivé účinky. Je také silním antioxidantem, což je pro zdraví psa zásadní. Pozitivní ovlivňuje krevní tlak a cholesterol. Podporuje imunitu a je prospěšná též v případech, kdy už třeba pes prodělává chemoterapii, jako podpůrná léčba. Výrazně posiluje zdraví srdce a pomáhá psovi k lepšímu psychickému zdraví například při prodělávání těžkého onemocnění, které sebou nese samozřejmě hodně stresu a ten dokáže psa v podstatě i zabít. Tato houba je hodně vitalizační. Používá se tedy nejen u nádorů, ale i na celkové posílení vitality organismu. Výborně pročišťuje játra.

Hericium se používá především pro dobrou činnost mozku a nervové soustavy, a to jak u lidí, tak i u psů. Zlepšuje kognitivní funkce mozku, kdy je zvíře schopno lépe reagovat na okolní podněty a zvláštní situace či úkoly. Tato houba je vhodná především pro starší psy, kteří navíc mohou trpět například úzkostí či depresemi (ano, stejně jako člověk).

Chaga má pozitivní vliv na rakovinu a trávicí soustavu psa. Psi totiž vlivem nekvalitní nebo nevyvážené stravy trpí na zažívací problémy jako je průjem nebo zvracení. Tato houba má výrazné antioxidační účinky a vyrovnává hladinu cukru v krvi.

Maitake je významná především při léčbě rakoviny, obsahuje polysacharidy a nukleotidy, taktéž je významným zdrojem vitamínu B. Posiluje trávicí soustavu a imunitu psa. Starším psům pomůže jako posílení při vyčerpanosti a nedostatku sil.

Coriolus má výrazné cytostatické a cytotoxické působení na rakovinné buňky.

Cordyceps je stejně jako Reishi houba života a dobíjí energii. Navíc výrazně posiluje ledviny a plíce. V případě, že pes trpí problémy s prostatou vzhledem k věku a bere léky, je dobré Cordyces nahradit Reishi, aby nedocházelo ke snižování účinku a kontraindikaci s léky na prostatu.

Shiitake je výborná nejen velmi chutná houba, ale má skvělé účinky proti virům. Stimuluje imunitní systém zvířat a harmonizuje jejich trávení.

Pornatka (pornatka kokosová), která posiluje slezinu a odvádí z organismu vlhko.

Ohňovec (ohňovec brázditý) kromě stimulace imunitního systému našeho mazlíčka dokáže z organismu odvádět zánět.

Acerola je tropický ovocný keř nebo malý strom, jehož plody jsou přírodním zdrojem vitamínu C, který zlepšuje vstřebatelnost účinných látek vitálních hub a pomáhá psovi doplňovat vitamín C. U psů během stárnutí či užívání léků na vážná onemocnění klesá hladina vitamínu C v organismu a je nutné ho doplnit. Tím se též výrazně omezí výskyt vedlejších účinků těchto léků.

Vitamin C je nepostradatelným doplňkem stravy psa. Mladému psovi zajistí správný vývoj kloubního systému a kostí a taktéž pomáhá starším psům i těm v zátěži. Zdravý pes si umí vitamín C samozřejmě v těle vytvořit sám, což stačí na pokrytí denní potřeby vitamínu. Ovšem pokud se pes více hýbe nebo má zdravotní problémy, je dobré mu vitamín dodávat. Při vysoké nebo extrémní zátěži (vytrvalostní nebo sprinterské závody, pracovní činnost, myslivost, stres, zimní období, aj. ) nebo u štěňat velkých a obřích plemen je pak Vitamínu C pro psa velmi nedostačující a musí se již přikročit k doplňkům stravy. Vitamín C je výborný pro tvorbu kolagenu při stavbě chrupavek a kostí, taktéž jako prevence proti artróze a různým degenerativním změnám kloubů, vazů a šlach při stárnutí psa. U obézních psů podporuje odbourávání tuků a detoxikuje.

Od doby, kdy jsem se začala více zajímat, jak svým psům prospět ať už stravou, jejími doplňky či zdravým pohybem, jsem se rozhodla odebírat časopis o psech, kde se mimo jiné věnují tématu právě stravy, jejího vlivu na zdraví psa a taktéž čínské medicíně. A právě v jednom výtisku byl článek, který zmiňoval čínské medicinální houby jako podpůrnou léčbu rakoviny u psa. Tento je vrcholovým sportovcem, miluje agility a věnoval se se svou paničkou také canisterapii. Než zasáhla rakovina. Malinká bulka v oblasti anální žlázky. Nádor byl operativně odstraněn a pejsek podstoupil chemoterapii v podobě léků. Navíc měl metastáze na plicích, které tam ještě dva týdny před operací nebyly. Lékaři mu dávali s chemoterapií cca půl roku života, bez chemoterapie 2 měsíce. V jejím okolí se majitelka psa také nesetkala s kladnou reakcí. Prý by neměla psa trápit a nechat ho důstojně odejít. Jeho panička to ale nevzdala, její psí parťák je pro ní celý svět a rozhodla se bojovat stejně jako by on bojoval pro ni. Pejsek dostával infuze, které naštěstí psi s rakovinou na rozdíl od lidí snášejí dobře. Jako podpůrnou alternativní léčbu zvolila paní kurkumu, která funguje velice dobře na imunitu oslabenou rakovinou a je skvělá též jen jako prevence rakoviny. Dále CBD kapky, jelikož konopí má velmi dobré výsledky u onkologických pacientů a nejen u těch. V neposlední řadě se paní dostala k informacím o medicinálních houbách pro psy. Na léčbu rakoviny jí byl doporučen Coriolus, dále Reishi, Maitake a Chaga.

Cituji reakci paní Michaely Dostálové z článku časopisu Pes přítel člověka: “ Ben je tu se mnou a mou rodinou již 9 měsíců „navíc“, 8 šťastných, veselých měsíců, které mu už nikdo nevezme. Po celou dobu je bez obtíží, bez sebemenšího omezení, chodí s námi na každodenní 5km vycházky, běhá hoopers a během léta absolvoval psí tábor a složil dvě zkoušky z noseworku. Nevím, zda na tom mají větší podíl čínské houby, nebo ta blahodárná kurkuma, nebo snad chemoterapie? To se nedozvíme nikdy, ale jediné vím, že jsem ráda, že jsem šla do chemoterapie a alternativní medicíny, ale že nejdůležitější je to nevzdat a zkusit to.“

Pro nás jsou naši psi důkazem toho, že tyto houby fungují. Reagují naprosto skvěle na to, co se zrovna děje v psím organismu a pomáhají psům lépe se vyrovnávat například s vážným onemocněním, s následky chemické léčby a s tím spojeným stresem. Kombinace veterinární péče a alternativní medicíny například v podobě užívání medicinálních hub doslova „nakopne“ psa zpátky do života. A to za to stojí v každém případě.